Mince z Haiti
Mince z Haiti odkazují na dějiny první černošské republiky, která vyhlásila nezávislost 1. ledna 1804 po haitské revoluci. V měnovém vývoji je klíčový gourde zavedený roku 1813, na nějž navázaly reformy 1870–1872 a moderní emise.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z Haiti jsou spjaty s příběhem ostrovní země, která se po dlouhém boji vymanila z koloniálního řádu. Nezávislost byla vyhlášena 1. ledna 1804 v Gonaïves a Haiti se stalo prvním státem vzniklým ze vzpoury zotročených lidí. Jean-Jacques Dessalines (1758–1806) patřil k hlavním vůdcům revoluce a v letech 1804–1806 stál v čele země jako císař Jakub I.
Raná státnost se potýkala s mezinárodní izolací i tlakem bývalé metropole. Roku 1825 si Francie vynutila uznání nezávislosti výměnou za vysokou indemnitu, která zatížila veřejné finance na dlouhou dobu a ovlivnila hospodářské možnosti země. Právě v tomto století se postupně utvářely i pevnější základy peněžního oběhu, které měly usnadnit obchod a výběr daní v mladém státě.
Za klíčový měnový mezník se považuje zavedení měny gourde v roce 1813, kdy nahradila dřívější livre. Následovaly přecenění v letech 1870 a 1872, po němž se ustálila třetí etapa gourdu a znovu se rozběhla ražba mincí. Od roku 1881 byla měna krátce navázána na francouzský frank a v roce 1912 byla stanovena vazba na americký dolar, která se v praxi promítala do každodenního oceňování.
Ve 20. století zasáhla do haitských dějin také americká okupace v letech 1915–1934, která ovlivnila státní finance i správu. Později se měnová správa soustředila do rukou centrální banky Banque de la République d’Haïti, založené roku 1979. Haitské mincovnictví tak odráží proměny země od revolučního zrodu státu přes dluhové a mocenské tlaky až po moderní instituce, které spravují jeho měnu.
