Mince z harderwijkské mincovny
Mince z harderwijkské mincovny pocházejí z hanzovního města v nizozemské provincii Gelderland. Ražby z 15. až 17. století dokumentují období, kdy toto přístavní město na břehu bývalého Zuiderzee hrálo důležitou roli v obchodu mezi Nizozemskem a baltskou oblastí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný "lví tolar" z Gelderlandu z roku 1639 symbolizuje odhodlání nizozemských provincií v boji za nezávislost. Vyniká výraznou heraldikou a důvěrou v hodnoty víry a svobody.
Ovládací prvky výpisu
Mince z harderwijkské mincovny byly raženy v městě, které získalo mincovní právo ve 14. století jako člen mocné Hanzy. Harderwijk využíval své strategické polohy na obchodní cestě mezi Amsterdamem a německými hanzovními městy k rozvoji vlastního mincovnictví. Mincovna fungovala především v 15. až 17. století a produkovala stříbrné groše a stuivery pro regionální obchod v Gelderlandu.
Na harderwijckých mincích nacházíme městský znak s rybou, připomínající význam rybolovu a obchodu s rybami pro místní ekonomiku. Často se objevuje také gelderlandský lev a burgundský kříž jako symbol příslušnosti k Sedmnácti provinciím. Kvalita ražeb odpovídala standardům nizozemských městských mincoven, ačkoliv produkce byla omezená ve srovnání s většími centry.
Během osmdesátileté války za nizozemskou nezávislost razil Harderwijk nouzové mince pro financování obrany proti španělským vojskům. Tyto obsidiální ražby jsou dnes vzácnými numismatickými kusy. Po vzniku Nizozemské republiky postupně klesal význam místní mincovny ve prospěch centralizované ražby v provincii.
Konec harderwijckské mincovny přišel v 17. století s centralizací nizozemského mincovnictví. Pro sběratele představují mince z Harderwijk zajímavé svědectví o období, kdy i menší hanzovní města mohla razit vlastní mince. Ražby dokumentují ekonomickou autonomii nizozemských měst a jejich schopnost udržet si mincovní práva i během politických turbulencí.
