Kutná Hora byla ve středověku nejen významným hornickým městem, ale také centrem královské mincovní výroby. Založení mincovny v Kutné Hoře ve 13. století bylo přímou odpovědí na rostoucí těžbu stříbra v této oblasti. Právě zde vznikl jeden z nejznámějších měnových symbolů českého království – pražský groš.

Za vlády krále Václava II. byla v Kutné Hoře vybudována centrální mincovna, tzv. Vlašský dvůr. Tato instituce sjednotila ražbu mincí v zemi a zavedla přísné standardy, které učinily českou měnu respektovanou i v zahraničí. Pražské groše byly raženy ze zdejšího stříbra a vyvážely se do celé Evropy – jejich kvalita a hodnota byla obecně uznávána, a to i v době, kdy ostatní měny podléhaly inflaci.

Kutnohorská mincovna byla technicky vyspělá a ve své době představovala moderní národní měnovou instituci. Produkce zde probíhala pod dohledem královských mincmistrů, což zaručovalo nejen kvalitu kovu, ale i přesnost váhy a ražby. Význam mincovny přetrval po několik staletí, ačkoli její největší sláva náležela gotickému období.

Dnes jsou mince ražené v Kutné Hoře vysoce ceněny nejen pro svůj původ, ale i pro svou historickou důležitost. Jsou přímým odkazem na období, kdy české země patřily mezi ekonomicky nejvýznamnější části Evropy. Pražské groše z Kutné Hory představují ideální sběratelský klenot – kombinaci regionální identity, mincovního řemesla a středověké historie.