Mince z Makedonie
Mince z Makedonie představují fascinující svědectví o mocném antickém království, které pod vládou Filipa II. a Alexandra Velikého ovládlo celý řecký svět a velkou část známé civilizace. Makedonské ražby od archaického období až po římskou nadvládu dokumentují vzestup a pád jedné z nejvýznamnějších říší starověku.
Autentická stříbrná tetradrachma Alexandra Velikého s motivem Herakla a trůnícího Dia představuje silné spojení mýtu, moci a mincovního umění starověkého světa. - starý podložní...
Zlatý statér Alexandra Velikého z doby jeho výbojů představuje nejen doklad antické mincovní techniky, ale i symbol mocenské a kulturní síly helénského světa.
Mince z Makedonie začaly vznikat již v 6. století př. n. l., kdy místní kmeny a města razily primitivní stříbrné ražby s motivy zvířat a mytologických bytostí. Skutečný rozvoj makedonského mincovnictví však nastal za vlády krále Archeláa I. (413-399 př. n. l.), který zavedl systematickou ražbu stříbrných mincí podle řeckých vzorů. Na těchto raných emisích se objevují typické makedonské motivy jako jezdec na koni, lev nebo orel, symboly královské moci a vojenské síly. Zásadní změnu přinesla vláda Filipa II. (359-336 př. n. l.), otce Alexandra Velikého, který využil bohaté zlaté a stříbrné doly v oblasti Pangaionu k masové produkci kvalitních mincí.
Filip II. zavedl proslulé zlaté statery s hlavou Apollóna a vozem taženým dvojspřežím, které se staly první široce akceptovanou zlatou měnou v řeckém světě. Jeho stříbrné tetradrachmy s hlavou Dia a jezdcem oslavujícím olympijské vítězství položily základ makedonské mincovní tradice. Po Filipově zavraždění pokračoval jeho syn Alexandr III. Veliký v ražbě mincí, které se díky jeho výbojům rozšířily od Egypta po Indii. Alexandrovy tetradrachmy s Héraklem a sedícím Diem se staly nejrozšířenější antickou měnou a byly napodobovány ještě staletí po jeho smrti.
Po rozpadu Alexandrovy říše vzniklo v Makedonii království Antigonovců, které ražilo vlastní charakteristické mince až do římského dobytí roku 168 př. n. l. Králové jako Antigonos Gonatas, Filipos V. či Perseus razili umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků, makedonským štítem nebo hlavou Poseidóna. Tyto pozdní makedonské ražby představují vrchol helénistického mincovního umění a jsou mezi sběrateli vysoce ceněny pro svou historickou hodnotu i výtvarnou kvalitu.
