Mince z mexické mincovny
Mince z mexické mincovny představují numismatické památky jednoho z nejdůležitějších center ražby španělského koloniálního impéria. Mexická mincovna, založená v roce 1535, byla první v Novém světě a stala se zdrojem stříbrných reálů pro celou planetární ekonomiku.
Stříbrný 6krejcar z roku 1730 ražený v Hallske mincovně za vlády císaře Karla VI., s jeho portrétem v barokním stylu a dvouhlavým orlem Habsburků.
Stříbrná 5marka z roku 1906 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1755 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný trojak z roku 1598 ražený v Poznani za vlády Sigismunda III. Vasy – klasická mince polsko-litevské unie s bohatou heraldikou a renesančním portrétem panovníka.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1778 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1773 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrná pětimarka z roku 1876 ražená v hesenském Darmstadtu s portrétem velkovévody Ludvíka III. – sběratelsky vyhledávaná mince z doby císařského Německa.
Stříbrná pětimarka z roku 1875 s portrétem bavorského krále Ludvíka II. představuje ranou ražbu nově sjednoceného Německého císařství.
Vzácný stříbrný 24krejcar ražený roku 1622 v Brně za vlády Ferdinanda II. – typická „kiprová“ mince z období měnové krize a Třicetileté války.
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z mexické mincovny patří k nejvýznamnějším numismatickým památkám koloniální éry. Založena byla v roce 1535 v Ciudad de México jako první mincovna amerického kontinentu a po více než čtyři století produkovala mince, které ovlivnily světovou ekonomiku.
Mexická koloniální mincovna využívala obrovské stříbrné ložiska objevené ve střední Americe, zejména v dolech Potosí a Zacatecas. Místní "pieces of eight" - osmireálové mince - se staly první skutečně globální měnou a byly akceptovány od Číny po Evropu. Technická kvalita mexických reálů stanovila standard pro světový obchod.
Po mexické nezávislosti v roce 1821 pokračovala mincovna ve fungování pod národní správou. Produkovala nejen běžné mince pro domácí trh, ale také reprezentativní série dokumentující mexickou historii a kulturu. Moderní mexická mincovna patří k technologicky nejpokročilejším na světě.
Pro sběratele představují mexické mince jedinečnou příležitost vlastnit památky po první globální měně historie. Jejich význam přesahuje regionální hranice - dokumentují zrod moderní světové ekonomiky a úlohu, kterou americké stříbro sehrálo v propojení světových trhů.
