Mince z micnovny Alba Iulia
Mince z mincovny Alba Iulia pocházejí ze sídelního města sedmihradských knížat, které hrálo klíčovou roli v dějinách podunajského regionu. Tato mincovna razila dukáty a tolary pro sedmihradské vládce v 16. a 17. století. Alba Iulia je dnes symbolem rumunské státnosti jako místo vyhlášení sjednocení roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Speciální ročníková sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 s motivem „Vítej na světě“. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je doplněna tematickou žetonovou ražbou...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 v tematickém provedení k Mistrovství světa v ledním hokeji 2024. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je doplněna...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 v běžné kvalitě přináší kompletní aktuální nominální řadu české měny. Reprezentativní balení s tematickým motivem...
Reprezentativní sada oběžných mincí České republiky pro rok 2003 připomíná 10 let existence české měny a činnosti České mincovny. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky z roku 1995 představuje kompletní nominální řadu české měny v běžné kvalitě. Emise vznikla krátce po měnovém osamostatnění státu a...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná pětikoruna z roku 1929 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Velký bronzový follis císaře Maximiana Herculia ražený v Římě na počátku 4. století představuje výrazný doklad tetrarchické měnové reformy. Motiv bohyně Mince zdůrazňuje...
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1905 patří mezi klasické oběžné mince pozdního období Rakousko-Uherska. Reprezentuje stabilní měnový systém korunové reformy a...
Mince z mincovny Alba Iulia představují významnou kapitolu sedmihradského mincovnictví. Město, latinsky zvané Apulum a maďarsky Gyulafehérvár, sloužilo jako sídelní město sedmihradských knížat a přirozené centrum politického i hospodářského života této podunajské země. Mincovní činnost zde probíhala především v období největšího rozkvětu Sedmihradského knížectví v 16. a 17. století.
Alba Iulia získala na významu po bitvě u Moháče roku 1526, kdy se Sedmihradsko oddělilo od habsburské části Uher a stalo se samostatným knížectvím pod osmanskou svrchovaností. Knížata z rodů Zápolských, Báthoryů a Bethlenů učinila z Alba Iulia své sídelní město. Knížecí mincovna razila dukáty, tolary a drobné stříbrné mince s portréty vládnoucích knížat.
Vrcholné období mincovny spadá do vlády Gabriela Bethlena v letech 1613–1629. Tento schopný panovník proměnil Alba Iulia v centrum protestantské kultury a jeho mincovna produkovala kvalitní ražby odpovídající evropským standardům. Bethlenovy dukáty a tolary patří k nejvyhledávanějším sedmihradským mincím a vynikají uměleckou úrovní portrétů i heraldických motivů.
Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii koncem 17. století mincovna v Alba Iulia postupně ztratila význam. Ražba se přesunula do jiných center a město se proměnilo ve vojenskou pevnost. Habsburkové vybudovali mohutnou hvězdicovou citadelu, která dodnes dominuje městu.
Pro rumunský národ má Alba Iulia mimořádný symbolický význam. Právě zde bylo roku 1918 vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunským královstvím. Mince ražené v této historické mincovně dnes patří k vzácným sběratelským kusům dokumentujícím období sedmihradské nezávislosti a kulturního rozkvětu mezi osmanskou a habsburskou nadvládou.
