Mince z micnovny Řezno

Mince z mincovny Řezno představují jedny z nejvýznamnějších ražeb středověké střední Evropy. Město Řezno, latinsky Ratisbona a německy Regensburg, leží na strategickém místě při soutoku řek Dunaje a Řezné. Díky této poloze se stalo již v raném středověku důležitým obchodním uzlem a přirozeným centrem peněžního oběhu v bavorském prostoru.

Počátky řezenského mincovnictví sahají do karolinské doby, kdy zde vznikaly denáry podle vzoru zavedených Karlem Velikým. Za vlády bavorských vévodů z rodu Liudolfovců a později Welfů se mincovna rozvinula v hlavní ražební centrum vévodství. Řezenské denáry a jejich zlomky tvořily základ peněžního oběhu v celém Podunají a pronikaly i do českých zemí a Uher.

Ve vrcholném středověku působily v Řezně paralelně hned tři mincovny – vévodská, biskupská a městská. Každá razila vlastní typy mincí s odlišnými motivy a značkami. Tato pluralita odrážela složité mocenské poměry ve svobodném říšském městě, kde soupeřily světské a duchovní autority. Řezenské feniky a haléře patřily k nejrozšířenějším platidlům jihoněmecké oblasti.

Od 16. století význam řezenské mincovny postupně klesal ve prospěch větších mincovních center jako Mnichov či Vídeň. Město si však zachovalo právo ražby jako svobodné říšské město až do napoleonských válek. Poslední řezenské mince vznikly počátkem 19. století, kdy bylo město připojeno k Bavorskému království.

Pro numismatiky představuje Řezno mimořádně zajímavou sbírkovou oblast. Karolinské denáry, otonské ražby, středověké feniky i raně novověké mince dokumentují více než tisíciletou tradici mincovnictví na Dunaji. Zvláště ceněny jsou románské denáry 11. a 12. století s charakteristickými portréty vévodů a biskupů.