Mince z micnovny Strasbourg
Mince z mincovny Štrasburk patří k významným numismatickým památkám francouzských i německých dějin. Toto alsaské město ražilo mince již ve středověku jako svobodné říšské město a po připojení k Francii roku 1681 se stalo důležitým centrem královského mincovnictví. Štrasburské ražby nesou charakteristickou značku písmene BB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Jindřicha IV. Svatého z počátku 11. století představuje vyspělou fázi otonského mincovnictví. Ražby z Řezna spojují tradiční formální pojetí s výraznou...
Stříbrný denár Jindřicha II. Bavorského z konce 10. století patří k typickým ražbám raně středověkého říšského mincovnictví. Mince z Řezna vynikají stabilní ikonografií a...
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1763, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1776 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1775 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1775 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1785 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Mince z mincovny Štrasburk reprezentují bohatou numismatickou tradici alsaského regionu na pomezí germánského a románského světa. Historie ražby mincí v tomto městě sahá až do raného středověku, kdy zde vznikaly mince merovejských a karolinských panovníků. Strategická poloha na Rýně předurčila Štrasburk k významnému postavení v evropském obchodu i mincovnictví.
Ve středověku se Štrasburk stal svobodným říšským městem s právem ražby vlastních mincí. Městské groše, feniky a haléře nesly charakteristickou heraldiku s liliemi a patřily k uznávaným platidlům v celém porýnském regionu. Biskupská mincovna existovala paralelně s městskou a obě instituce soupeřily o vliv nad místním peněžním oběhem.
Zásadní zlom přineslo připojení Štrasburku k Francii roku 1681 za vlády Ludvíka XIV. Město se stalo sídlem královské mincovny, která přijala značku BB. Tato značka se objevuje na francouzských mincích až do 19. století. Štrasburská mincovna razila celou škálu nominálů od měděných denárů přes stříbrné écus až po zlaté louisdory.
Revoluční a napoleonské období přineslo štrasburské mincovně nebývalý rozkvět. Blízkost německých zemí z ní činila strategicky důležitý podnik pro zásobování armád hotovostí. Za Napoleona Bonaparta zde vznikaly mince nesoucí císařův portrét, které se dodnes těší velké sběratelské oblibě. Mincovna fungovala až do roku 1870.
Po prusko-francouzské válce připadl Štrasburk Německému císařství a mincovna ukončila činnost. Pro sběratele představují štrasburské ražby fascinující průřez dějinami města, které několikrát změnilo státní příslušnost. Zvláště ceněny jsou středověké městské mince, královské ražby Ludvíka XIV. a napoleonské emise se značkou BB.
