Mince z micnovny Viminacium

Mince z mincovny Viminacium představují jedinečné svědectví o životě římské provincie Moesia Superior ve 3. století našeho letopočtu. Viminacium, dnešní Kostolac v Srbsku, bylo významným vojenským a správním centrem na dunajské hranici impéria. Přítomnost legií VII Claudia a IV Flavia učinila z města jednu z nejdůležitějších posádek střežících říši před barbarskými nájezdy.

Mincovna ve Viminaciu zahájila činnost roku 239 za vlády císaře Gordiana III. Na rozdíl od císařských mincoven razících mince pro celou říši sloužila viminacijska produkce především lokálním potřebám provincie. Bronzové mince různých velikostí nesly na averzu portrét vládnoucího císaře a na reverzu charakteristickou personifikaci provincie Moesie stojící mezi býkem a lvem, symboly místních legií.

Zvláštností viminacijských mincí je datování podle provinciální éry počítané od udělení statutu kolonie roku 239. Nápisy AN I až AN XV umožňují přesné určení roku ražby, což činí z těchto mincí cenný historický pramen. Produkce pokračovala nepřetržitě až do roku 255, kdy mincovna ukončila činnost v důsledku gótských nájezdů a celkové destabilizace podunajského prostoru.

Viminacium zažilo svůj největší rozkvět za císařů Gordiana III., Filipa Araba a Traiana Decia. Město čítalo až čtyřicet tisíc obyvatel a disponovalo amfiteátrem, lázněmi i dalšími monumentálními stavbami. Archeologické výzkumy v posledních desetiletích odhalily rozsah této zapomenuté metropole a přinesly množství numismatických nálezů.

Pro sběratele představují viminacijské bronzy dostupnou a přitom historicky cennou oblast římského provinciálního mincovnictví. Charakteristický motiv Moesie s býkem a lvem je snadno rozpoznatelný a jednotlivé emise lze díky datování přesně zařadit. Tyto mince dokumentují každodenní život na hranici římského světa v neklidném období vojenských císařů.