Mince z bromberské mincovny
Mince z bromberské mincovny pocházejí z pruského města Bromberg, dnešní polské Bydhoště, které mělo strategický význam na obchodní cestě mezi Berlínem a Královcem. Zdejší ražby z 18. a 19. století dokumentují rozvoj pruského Pomořanska a ekonomickou integraci nově získaných polských území do pruského státu.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Mince z bromberské mincovny byly produkovány v městě na řece Brdě, které Prusko získalo při prvním dělení Polska roku 1772. Fridrich II. Veliký zřídil v Brombergu mincovnu roku 1773 jako součást ekonomické integrace nově nabytých území. Mincovna fungovala až do roku 1883 a razila především drobné oběžné mince pro potřeby rychle se rozvíjejícího průmyslového regionu.
Bromberská produkce zahrnovala měděné feniky a stříbrné groše s pruskou orlicí a nápisem MONETA REGIS BORUSSIAE. Po napoleonských válkách mincovna razila také polské mince pro Velkopolské knížectví pod pruskou správou, které nesou dvojjazyčné nápisy v němčině a polštině. Tato specifická produkce dokumentuje snahu Pruska získat loajalitu polského obyvatelstva.
Technické vybavení bromberské mincovny patřilo k nejmodernějším v Prusku, využívalo parní stroje a hydraulické lisy dovezené z Anglie. Mincovna se specializovala na masovou produkci drobných nominálů, které byly potřeba pro vyplácení mezd v rozrůstajících se textilních továrnách a železničních dílnách. Kvalita ražeb byla standardizovaná podle berlínských vzorů, ale místní mincmistr často přidával drobné varianty.
Po sjednocení Německa roku 1871 pokračovala bromberská mincovna v ražbě říšských mincí s označením A pro Berlín, ale část produkce nesla specifické značky odlišující bromberskou výrobu. Pro sběratele představují tyto mince zajímavé svědectví o pruské germanizační politice a ekonomické modernizaci východních provincií. Bromberské ražby dokumentují období, kdy se z provinčního města stalo významné průmyslové centrum propojující německý a polský hospodářský prostor.
