Mince z mincovny Aachen
Mince z mincovny Aachen pocházejí z císařského města, kde byl po staletí korunován římsko-německý král. Tato prestižní mincovna razila od karolinské éry přes středověk až do napoleonských válek, produkujíc zlaté, stříbrné a měděné ražby s vyobrazením Karla Velikého, říšské orlice a korunovačních symbolů Svaté říše římské.
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě osmi marek, ražená v Cáchách roku 1752, připomíná tradici korunovacích říšských císařů ve městě Aachen. Jde o historicky významný typ spjatý s dědictvím...
Ovládací prvky výpisu
Mince z mincovny Aachen představují unikátní numismatické svědectví o městě, které bylo duchovním centrem středověké Evropy. Karel Veliký zde založil jednu z prvních franckých mincoven kolem roku 794, která razila stříbrné denáry podle jeho měnové reformy zavádějící jednotný standard pro celou říši. Středověké ražby zobrazovaly místní palatinskou kapli, kde se konaly korunovace, a nápis VRBS AQVENSIS připomínající římské lázně, které daly městu jméno. Aachenská mincovna získala říšské privilegium razit zlaté mince, což bylo výsadou jen několika nejvýznamnějších měst. Během reformace a protireformace mincovna střídavě razila mince s katolickou a protestantskou symbolikou podle momentální náboženské orientace městské rady. V období španělského dědictví a francouzské okupace za Ludvíka XIV. vznikaly ražby kombinující říšskou orlici s liliovými znaky Bourbonů. Napoleon město připojil k Francii jako Cáchy a mincovna krátce produkovala francouzské franky s mintovní značkou pro tento region. Po vídeňském kongresu 1815 přešel Aachen pod Prusko a mincovní činnost byla ukončena. Sběratelská hodnota aachenských ražeb spočívá v jejich symbolickém významu jako mincí z posvátného korunovačního města římských králů.
