Mince z ambergské mincovny
Mince z ambergské mincovny představují produkci jedné z významných bavorských mincoven, která fungovala od středověku až do 18. století. Ražby z Ambergu v Horní Falci dokumentují hospodářský význam tohoto železářského centra a jeho roli v bavorském mincovním systému, zejména v období wittelsbašské vlády.
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1774, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Mince z ambergské mincovny byly raženy v hornickém a hutním centru Horní Falce, kde mincovna fungovala s přestávkami od 14. století až do roku 1794. Amberg získal mincovní právo díky své strategické poloze na obchodní cestě mezi Norimberkem a Řeznem a především díky bohatým nalezištím železné rudy v okolí. Město se stalo důležitým hospodářským střediskem kurfiřtství a později království bavorského, což se odrazilo v intenzivní mincovní produkci.
Za vlády wittelsbašských panovníků produkovala ambergská mincovna především stříbrné tolary a jejich díly, ale také zlaté dukáty a drobné mince pro každodenní platební styk. Ražby nesou charakteristické mincovní značky Ambergu, nejčastěji zkřížená kladiva jako symbol hornictví nebo písmeno A v různých variantách. Na mincích nacházíme portréty bavorských kurfiřtů a králů, především z období Maxmiliána I., Ferdinanda Marie a Maxmiliána II. Emanuela.
Technická kvalita ambergských ražeb se vyrovnala produkci hlavní mnichovské mincovny, což svědčí o vyspělosti místních mincmistrů a rytců. V období třicetileté války však docházelo k občasnému znehodnocování mincí snížením obsahu drahého kovu, což bylo typické pro válečné období. Po válce se kvalita obnovila a ambergská mincovna se podílela na ražbě konvenční měny podle augsburského mincovního řádu z roku 1753.
Konec ambergské mincovny přišel roku 1794, kdy byla výroba centralizována do Mnichova v rámci reforem bavorského mincovnictví. Pro sběratele představují mince z Ambergu cenné doklady regionálního mincovnictví a hospodářských dějin Horní Falce. Jejich rozpoznatelné mincovní značky umožňují přesnou identifikaci místa ražby a dokumentují období, kdy decentralizovaná výroba mincí odrážela ekonomickou sílu jednotlivých bavorských regionů. Ambergské ražby jsou tak důležitým prvkem pro pochopení vývoje středoevropského mincovnictví v raném novověku.
