Mince z ambergské mincovny
Mince z ambergské mincovny vznikaly s přestávkami od 14. do konce 18. století v hlavním městě Horní Falce. Razili tu falcští Wittelsbachové, za třicetileté války bavorská správa a ve druhé polovině 18. století bavorští kurfiřti tolary s Madonou i drobné mince, ke konci se značkou A.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Amberg v Horní Falci připadl po rozdělení wittelsbašských držav smlouvou z Pavie roku 1329 falcké linii rodu. Kvůli velké vzdálenosti od Heidelbergu se stal sídlem místodržitele a až do roku 1621 hlavním městem Horní Falce. Bohatl z těžby železné rudy a obchodu se železem, které lodě vozily po řece Vils do Řezna.
Mincovní dějiny Ambergu otevřel Karel IV., který na počátku své vlády povolil falckraběti Ruprechtovi I. Falckému razit tu haléře podle norimberské stopy. Od června 1366 tu Ruprecht I. razil i feniky řezenského typu, odlišené písmeny RA. Mincovna pracovala i pro pozdější falcké kurfiřty, například pro Fridricha II. Falckého, z jehož doby jsou známy ražby s letopočty 1525 a 1527.
Za třicetileté války připadl Amberg roku 1621 s Horní Falcí Bavorsku. Ještě téhož roku tu vznikly drobné jednostranné mince s iniciálami Fridricha Falckého, „zimního krále“, a v letech 1621–1623 razila bavorská správa znehodnocené kiprové mince včetně 24krejcarů. Nejvýraznější stopu zanechala mincovna ve druhé polovině 18. století. Pro kurfiřta Maxmiliána III. Josefa tu nejméně v letech 1764–1776 vznikaly tolary s Madonou a opisem PATRONA BAVARIAE a pro Karla Teodora Falckého dvacetníky, tolary i drobné mince; ražby z let 1793–1794 nesou značku A.





