Mince z ambergské mincovny
Mince z ambergské mincovny představují ražby spojené s Amberkem v Horní Falci, jedním z důležitých správních a hospodářských center historického Bavorska. Tato kategorie zahrnuje mince, které dokládají regionální podobu bavorského a falckého mincovnictví především v raném novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Amberg patřil v dějinách Horní Falce k významným správním a hospodářským městům, a proto je jeho jméno spojeno také s mincovní výrobou. U této mincovny je vhodné postupovat opatrně v přesném časovém vymezení, protože její činnost neprobíhala nutně souvisle a její dějiny jsou v různých obdobích doloženy rozdílně.
Ražby z Ambergu jsou zajímavé především jako doklad zeměpanské správy a regionální organizace mincovnictví v rámci bavorských a falckých držav rodu Wittelsbachů. Nejde tedy jen o místní produkci v úzkém smyslu, ale o součást širšího měnového systému, v němž jednotlivé mincovny plnily správní i praktickou platební funkci.
Na mincích z této mincovny se mohou objevovat panovnické tituly, znaky a heraldické motivy odpovídající době vzniku. Při určování konkrétní ražby je však vždy důležité vycházet z odborné literatury nebo katalogového popisu, protože samotné přiřazení k Ambergu nemusí být u všech typů na první pohled jednoznačné.
Kategorie Mince z ambergské mincovny tak zahrnuje materiál, který je cenný hlavně pro studium regionálních dějin, správy země a proměn mincovní produkce v jihoněmeckém prostoru. V širším kontextu ukazuje, jak se místní mincovny podílely na fungování předmoderního peněžního oběhu a jak se jejich význam měnil podle potřeb panovnické moci i dobových hospodářských podmínek.





