Mince z mincovny Antiochia
Mince z antiochijské mincovny patří k nejcennějším památkám antické numismatiky. Tato významná hellénistická a římská mincovna v dnešní Turecku byla jedním z hlavních center ražby ve východní části říše a produkovala mince po více než tisíc let.
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Antiochijská tetradrachma císaře Traiana Decia z let 249–251. Detailní portrét a typický orlí motiv činí tuto minci vyhledávaným kusem mezi sběrateli římských provinciálních ražeb.
Mince z antiochijské mincovny představují numismatické památky jednoho z nejvýznamnějších mincovních center antického světa. Antiochia, založená Seleukosem I. kolem roku 300 př. n. l., se stala hlavním městem Seleukovské říše a později důležitým centrem římské orientální politiky.
Antiochijská mincovna produkovala mince nepřetržitě od hellénistického období až do byzantské éry, což představuje více než tisíciletou tradici. Během seleukovské éry zde vznikaly jedny z nejkrásnějších mincí antického světa, často zobrazující slony nebo božstva východní mytologie. Římské období přineslo standardizaci podle říšských vzorů.
Strategická poloha Antiochie na křižovatce obchodních cest mezi Evropou a Asií učinila z místní mincovny klíčové centrum pro distribuci mincí do celého východního Středomoří. Mince odtud putovaly až do Indie a střední Asie, což dokládá rozsah antických obchodních sítí.
Pro sběratele představují antiochijské mince jedinečnou příležitost vlastnit památky po multikulturním centru antického světa. Jejich historická hodnota je umocněna kontinuitou výroby napříč různými dynastiemi a říšemi, což z nich činí svědky dramatických proměn východního Středomoří.
