Mince z bonnské mincovny
Mince z bonnské mincovny dokumentují produkci kolínského arcibiskupství a kurfiřtství, jehož rezidencí byl Bonn od 16. do konce 18. století. Zdejší tolary, dukáty a albusy představují významné svědectví o moci rýnských duchovních kurfiřtů a jejich roli v politice Svaté říše římské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Půl tolar Josefa II. z roku 1789 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrná dvoumarka z období Třetí říše, ražená v letech 1936–1939 s portrétem Paula von Hindenburga, bývalého říšského prezidenta. Mince představuje významný symbol přechodu...
Stříbrný americký Peace Dollar z roku 1923 představuje ikonickou emisi meziválečné éry, symbolizující naději a obnovu po skončení první světové války.
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1863 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1863 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Zlatá dvoutisícikoruna z roku 2001 připomíná románský sloh a výjimečný význam znojemské rotundy. Patří do prestižního cyklu Deset století architektury a v kvalitě Proof...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Stříbrná dvoukoruna z roku 1912 je reprezentativní ukázkou vzácné mincovní produkce Lichtenštejnska za vlády knížete Johanna II., jehož dlouhá vláda přinesla zemi stabilitu i...
Stříbrná koruna z roku 1904 představuje vzácnou a atraktivní ukázku mincovní produkce Lichtenštejnska za vlády knížete Johanna II., jednoho z nejdéle vládnoucích evropských...
Stříbrná italská pětifranková mince z roku 1876 představuje klasickou ukázku numismatiky období sjednocené Itálie a patří mezi nejvyhledávanější ražby panovníka Vittoria...
Stříbrná 5marka z roku 1908 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Mince z bonnské mincovny byly raženy pro kolínské arcibiskupy, kteří jako kurfiřti patřili mezi nejmocnější říšské prince s právem volit římského císaře. Mincovna v Bonnu fungovala od 16. století do sekularizace arcibiskupství roku 1803, přičemž největší rozkvět zažila za vlády kurfiřtů z rodu Wittelsbachů v 17. a 18. století. Bonnské tolary se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou a byly vyhledávány v celém Porýní.
Na aversu mincí nacházíme portréty arcibiskupů-kurfiřtů v církevním ornátu s mitrou a berlou, často doplněné o řády a vyznamenání. Reversy zobrazují kombinaci církevních a světských symbolů - kolínský kříž jako znak arcibiskupství spolu s rodovými erby vládnoucích prelátů. Časté jsou také zobrazení svatých patronů, zejména Tří králů jako ochránců kolínské katedrály.
Bonnská mincovna produkovala kromě běžných oběžných mincí také reprezentativní ražby určené pro diplomatické dary a církevní slavnosti. Zlaté dukáty a vícedukáty s portréty kurfiřtů patří mezi nejkrásnější barokní ražby Porýní. V období válečných konfliktů, zejména za třicetileté války, docházelo k dočasnému snížení kvality mincí, ale po stabilizaci poměrů se obnovila tradičně vysoká úroveň.
Konec bonnské mincovny přišel s francouzskou okupací Porýní a následnou sekularizací církevních států. Pro sběratele představují bonnské mince cenné doklady o významu církevních knížectví v říšském systému. Jejich ikonografická bohatost spojující náboženské a světské motivy dokumentuje dvojí roli arcibiskupů jako duchovních pastýřů i teritoriálních vládců. Ražby z Bonnu jsou tak důležitým pramenem pro studium politických a náboženských dějin Porýní.
