Mince z mincovny Bonn
Mince z bonnské mincovny dokumentují produkci kolínského arcibiskupství a kurfiřtství, jehož rezidencí byl Bonn od 16. do konce 18. století. Zdejší tolary, dukáty a albusy představují významné svědectví o moci rýnských duchovních kurfiřtů a jejich roli v politice Svaté říše římské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z bonnské mincovny byly raženy pro kolínské arcibiskupy, kteří jako kurfiřti patřili mezi nejmocnější říšské prince s právem volit římského císaře. Mincovna v Bonnu fungovala od 16. století do sekularizace arcibiskupství roku 1803, přičemž největší rozkvět zažila za vlády kurfiřtů z rodu Wittelsbachů v 17. a 18. století. Bonnské tolary se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou a byly vyhledávány v celém Porýní.
Na aversu mincí nacházíme portréty arcibiskupů-kurfiřtů v církevním ornátu s mitrou a berlou, často doplněné o řády a vyznamenání. Reversy zobrazují kombinaci církevních a světských symbolů - kolínský kříž jako znak arcibiskupství spolu s rodovými erby vládnoucích prelátů. Časté jsou také zobrazení svatých patronů, zejména Tří králů jako ochránců kolínské katedrály.
Bonnská mincovna produkovala kromě běžných oběžných mincí také reprezentativní ražby určené pro diplomatické dary a církevní slavnosti. Zlaté dukáty a vícedukáty s portréty kurfiřtů patří mezi nejkrásnější barokní ražby Porýní. V období válečných konfliktů, zejména za třicetileté války, docházelo k dočasnému snížení kvality mincí, ale po stabilizaci poměrů se obnovila tradičně vysoká úroveň.
Konec bonnské mincovny přišel s francouzskou okupací Porýní a následnou sekularizací církevních států. Pro sběratele představují bonnské mince cenné doklady o významu církevních knížectví v říšském systému. Jejich ikonografická bohatost spojující náboženské a světské motivy dokumentuje dvojí roli arcibiskupů jako duchovních pastýřů i teritoriálních vládců. Ražby z Bonnu jsou tak důležitým pramenem pro studium politických a náboženských dějin Porýní.
