Mince z braniborsko-ansbašské mincovny
Mince z braniborsko-ansbašské mincovny pocházejí z franckého markrabství, které bylo vedlejší linií rodu Hohenzollernů. Ražby z Ansbachu mezi 15. a 18. stoletím dokumentují vývoj jednoho z významných říšských knížectví a jeho úzké vazby na braniborsko-pruský rod, který později sjednotil Německo.
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mince z braniborsko-ansbašské mincovny byly produkovány v hlavním městě franckého markrabství, které od roku 1415 ovládala francká větev Hohenzollernů. Ansbach se stal centrem luteránské reformace ve Frankách a jeho mincovna razila kvalitní tolary a dukáty až do roku 1791, kdy markrabství připadlo Prusku. Ansbašské ražby se vyznačovaly přesným dodržováním říšských mincovních standardů a vysokou uměleckou úrovní.
Na mincích nacházíme čtvrcenou orlici Hohenzollernů kombinovanou s franckým lvem a dalšími heraldickými symboly nárokovaných území. Portréty markrabat na aversech dokumentují vývoj portrétního umění od renesance po pozdní baroko. Zvláště ceněné jsou ražby markraběte Jiřího Fridricha, který jako poručník spravoval také pruské vévodství a razil mince pro obě území.
Mincovna v Ansbachu produkovala také konvenční měnu podle augsburského mincovního řádu, což zajišťovalo kompatibilitu s ostatními říšskými ražbami. Vedle běžných oběžných mincí vznikaly reprezentativní vícedukáty a tolarové násobky určené pro diplomatické dary. V období třicetileté války mincovna razila nouzové platidla, která jsou dnes vzácnými doklady válečné ekonomiky.
Pro české sběratele mají ansbašské mince význam vzhledem k příbuzenským vztahům Hohenzollernů s českými Přemyslovci a pozdějším dynastickým spojením s Habsburky. Markrabství udržovalo čilé obchodní styky s českými zeměmi a ansbašské mince cirkulovaly na trzích v Norimberku, odkud se dostávaly i do Čech. Ražby dokumentují vzestup Hohenzollernů od franckých markrabat k pruským králům a německým císařům.




