Mince z mincovny Brieg
Mince z mincovny Brieg představují numismatické dědictví slezského knížectví Břeh, které razilo vlastní mince od středověku až do pruského sjednocení Slezska. Tato mincovna produkovala zlaté dukáty, stříbrné tolary a groše s portréty Piastovců a pozdějších slezských vévodů, dokumentující bohatou historii tohoto regionu na pomezí českých, polských a německých vlivů.
Výpis produktů
Stříbrný 3krejcar z roku 1679, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve slezském Brzegu, představuje typickou ukázku habsburského mincovnictví pozdního 17. století. Minca...
Ovládací prvky výpisu
Mince z mincovny Brieg odrážejí ekonomickou prosperitu města ležícího na důležité obchodní cestě mezi Vratislaví a Horním Slezskem. Středověké brakteáty z 13. století nesly jednoduché motivy orlice či lva, typické pro slezské ražby piastovské éry. Za vlády knížat z rodu lehnických Piastovců ve 14. a 15. století začala mincovna razit kvalitní stříbrné groše podle vzoru pražských grošů Václava II., což dokládá silný vliv české měnové reformy na slezské mincovnictví. V období reformace produkoval Břeh tolary s portréty protestantských vévodů, kteří podporovali luteránství navzdory habsburskému katolickému tlaku. Třicetiletá válka přinesla období kiperových mincí a znehodnocených ražeb, ale mincovna se rychle vzpamatovala pod vládou slezských Piastovců z břežské linie. Po jejich vymření v roce 1675 přešel Břeh pod přímou habsburskou správu a mincovna razila mince podle vídeňského vzoru až do slezských válek. Fridrich II. Veliký po dobytí Slezska v roce 1741 mincovnu postupně utlumil ve prospěch centralizované ražby ve Vratislavi. Numismatické památky z Břehu jsou dnes vyhledávané pro svou historickou hodnotu dokumentující multikulturní dědictví Slezska.
