Mince z darmstadtské mincovny
Mince z darmstadtské mincovny dokumentují ražební činnost hesenského velkovévodství od 16. do počátku 20. století. Produkce této porýnské mincovny zahrnuje tolary, zlaté dukáty a později německé říšské marky s označením H, které patří mezi vyhledávané exempláře německého císařského mincovnictví.
Výpis produktů
Velmi vzácný stříbrný 20 krejcar z roku 1766 ražený v Hesensku-Darmstadtu za vlády lankraběte Ludvíka VIII. patří mezi nejvzácnější regionální ražby Svaté říše římské 18....
Ovládací prvky výpisu
Mince z darmstadtské mincovny byly raženy pro hesenské lankraběty a později velkovévody, kteří učinili z Darmstadtu své rezidenční město. Mincovna fungovala od roku 1567, kdy lankrabě Jiří I. získal císařské privilegium razit vlastní mince. Největšího rozkvětu dosáhla v 18. a 19. století za vlády osvícenských panovníků z rodu Hesensko-Darmstadtských, kteří podporovali umění a vědy.
Na darmstadtských ražbách nacházíme hesenského lva ve skoku, často doplněného o rodový erb s červenými a bílými pruhy. Portréty velkovévodů dokumentují vývoj dvorského portrétu od baroka po empír. Zvláště ceněné jsou tolary Ludvíka I., zakladatele technické univerzity v Darmstadtu, které nesou alegorie vědy a pokroku.
Po vzniku Německého císařství roku 1871 razila darmstadtská mincovna říšské marky s písmenem H jako rozpoznávací značkou. Tyto mince jsou dnes vyhledávané pro svůj relativně nízký náklad oproti velkým mincovnám v Berlíně nebo Mnichově. Technická kvalita darmstadtských ražeb byla vysoká díky modernímu vybavení a zkušeným rytcům.
Mincovna ukončila činnost roku 1882, kdy byla výroba centralizována do větších závodů. Pro sběratele představují darmstadtské mince cenné svědectví o malém, ale kulturně významném německém státu, který hrál důležitou roli v dějinách umění a architektury. Ražby dokumentují období, kdy rezidenční města německých knížat soutěžila v reprezentaci a podpoře kultury prostřednictvím numismatického umění.
