Mince z mincovny Dyrrachion

Mince z mincovny Dyrrachion představují numismatický odkaz jednoho z nejdůležitějších antických přístavů na Jaderském moři. Dyrrachion, řecky Dyrrhachion a latinsky Dyrrachium, leželo na místě dnešního albánského Drače a sloužilo jako hlavní brána mezi řeckým východem a italským západem. Město založené korintskými kolonisty kolem roku 627 před naším letopočtem se rychle stalo klíčovým uzlem středomořského obchodu.

Mincovnictví v Dyrrachiu sahá do 5. století před naším letopočtem a vyznačuje se charakteristickými motivy odvozenými z mateřského Korintu. Na stříbrných drachmách se objevuje kráva kojící tele, symbolizující hojnost a plodnost kolonie. Reverzy často nesou geometrické vzory nebo jméno města. Tyto mince cirkulovaly po celém ilyrském pobřeží a pronikaly hluboko do balkánského vnitrozemí.

Dyrrachion úzce spolupracovalo se sousední Apollonií a obě města společně dominovalo jadranskému obchodu v helénistickém období. Jejich drachmy, takzvané drachmy apollonsko-dyrrašského typu, se staly uznávaným platidlem v celém regionu od jižní Itálie po Makedonii. Vzájemná podobnost ražeb obou měst svědčí o ekonomické integraci ilyrského pobřeží.

Římané dobyli Dyrrachion ve 3. století před naším letopočtem a město se stalo východním výchozím bodem Via Egnatia, hlavní spojnice Říma s východními provinciemi. Za občanských válek zde roku 48 před naším letopočtem bojovali Caesar s Pompeiem. Římské období přineslo konec samostatné městské ražby, avšak Dyrrachium zůstalo významným přístavem po celou antiku.

Pro sběratele představují dyrrachijské mince fascinující oblast řeckého koloniálního mincovnictví s vazbami na korintskou tradici. Stříbrné drachmy jsou relativně dostupné díky intenzivní ražbě a umožňují studium hospodářských vazeb v jadranském prostoru. Zvláště ceněny jsou rané emise s kvalitními portréty a mince dokumentující vztahy s okolními ilyrskými kmeny a řeckými městy.