Mince z eislebenské mincovny
Mince z eislebenské mincovny pocházejí z rodného města Martina Luthera v hrabství Mansfeld, kde se razily mince od středověku do 18. století. Eislebenské ražby, zejména z období reformace, představují cenné svědectví o hospodářském významu saského hornictví a roli města v náboženských dějinách Evropy.
Výpis produktů
Rytířský tolar z roku 1540 z Eislebenu představuje silné rody Mansfeldu v době reformace – s erbem a jezdeckým motivem symbolizujícím šlechtickou moc a tradici.
Ovládací prvky výpisu
Mince z eislebenské mincovny byly produkovány v centru mansfeldského hrabství, které díky bohatým ložiskům mědi a stříbra patřilo mezi hospodářsky nejvýznamnější území střední Evropy. Eisleben získal mincovní právo již ve 13. století a mincovna zde fungovala s přestávkami až do roku 1763. Město proslulo jako rodiště Martina Luthera roku 1483, což později ovlivnilo i ikonografii místních ražeb.
Na eislebenských mincích dominuje mansfeldský erb se třemi stříbrnými kůly v červeném poli a hornické symboly jako kladiva a želízka. V období reformace se objevují také náboženské motivy a biblické citáty v němčině, což dokládá protestantský charakter území. Hrabata z Mansfeldu podporovala Lutherovo učení a jejich mince šířily reformační myšlenky.
Technická kvalita eislebenských ražeb kolísala podle ekonomické situace hrabství. Během třicetileté války docházelo ke znehodnocování mincí snížením obsahu stříbra, což vedlo ke kritice ze strany sousedních území. Po válce se kvalita postupně zlepšovala, ale konkurence větších mincoven a vyčerpání místních ložisek vedlo k postupnému úpadku eislebenské ražby.
Pro sběratele mají eislebenské mince zvláštní hodnotu jako doklad o místě spojeném s počátkem reformace. Památné ražby k Lutherovým výročím patří mezi vyhledávané kusy. Mince z Eislebenu dokumentují ekonomickou a duchovní historii saského hornictví a představují cenné svědectví o době, kdy malá hornická města mohla ovlivnit dějiny celé Evropy.
