Mince z mincovny Ekbatana

Mince z mincovny Ekbatana představují výjimečné svědectví o kontinuitě mincovní produkce v dnešním íránském Hamadánu od 6. století před naším letopočtem. Achaimenovští panovníci zde razili standardizované zlaté dareiky s vyobrazením perského krále s lukem, které se staly první mezinárodní obchodní měnou starověku. Po dobytí Alexandrem Velikým v roce 330 př. n. l. začala mincovna produkovat helénistické tetradrachmy a drachmy s portréty makedonských a později seleukovských vládců. Ekbatana si zachovala strategický význam i pod parthskou nadvládou, kdy zde vznikaly charakteristické stříbrné drachmy s aramejskými legendami. Mincovna využívala bohaté zdroje drahých kovů z íránské vysočiny a kontrolovala obchodní cesty mezi Mezopotámií a Střední Asií. Kvalita ražeb z Ekbatany byla pověstná po celém antickém světě, zejména přesnost váhy a ryzosti zlatých mincí, které sloužily jako standard pro další mincovny Perské říše. Sásánovci pokračovali v tradici až do arabského dobytí v 7. století našeho letopočtu. Pro numismatiky jsou mince z Ekbatany mimořádně cenné, neboť dokumentují vývoj měnových systémů několika velkých říší a představují vrcholné ukázky antického mincovního umění.