Mince z mincovny Emesa
Mince z mincovny Emesa pocházejí ze starověkého syrského města Emesa, dnešního Homsu, které bylo významným centrem orientálního obchodu a kultu boha slunce. Ražby z 1. až 3. století našeho letopočtu dokumentují helénistické a římské období této křižovatky karavaních cest mezi Středomořím a Mezopotámií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1664 s portrétem císaře a znakem Habsburků, ražený ve Vídni pod vedením Andrease Cetta.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1887 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1886 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1884 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1884 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Mince z mincovny Emesa byly raženy v městě, které se proslavilo jako centrum uctívání syrského boha slunce Elagabala a rodiště stejnojmenného římského císaře. Emesa získala právo razit vlastní mince v helénistickém období a pokračovala v ražbě až do 3. století našeho letopočtu. Místní produkce odrážela jedinečnou směsici řeckých, římských a orientálních kulturních vlivů typických pro tuto část Sýrie.
Na emesských mincích nacházíme zobrazení posvátného černého kamene, který byl uctíván v místním chrámu jako ztělesnění boha slunce. Tento kuželovitý meteorit se stal symbolem města a objevuje se na většině autonomních ražeb. Nápisy v řečtině dokumentují helénizaci místní elity, zatímco ikonografie zachovává semitské náboženské tradice.
Zvláštní význam získala Emesa za vlády císaře Elagabala (218-222), pocházejícího z místní kněžské rodiny. V tomto období razila mincovna císařské bronzové mince s portrétem panovníka a zobrazením posvátného kamene převáženého na voze během procesí do Říma. Tyto ražby jsou jedinečným dokladem pokusu o orientalizaci římského náboženství.
Pro sběratele představují mince z Emesy fascinující svědectví o synkretismu starověkého Blízkého východu. Ražby dokumentují město, které dokázalo uchovat svou náboženskou identitu pod řeckou a římskou nadvládou a dokonce na krátkou dobu ovlivnit samotný Řím. Emesské mince jsou cenným pramenem pro studium orientálních kultů a jejich šíření ve Středomoří.
