Mince z mincovny Emesa
Mince z mincovny Emesa pocházejí ze starověkého syrského města Emesa, dnešního Homsu, které bylo významným centrem orientálního obchodu a kultu boha slunce. Ražby z 1. až 3. století našeho letopočtu dokumentují helénistické a římské období této křižovatky karavaních cest mezi Středomořím a Mezopotámií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z mincovny Emesa byly raženy v městě, které se proslavilo jako centrum uctívání syrského boha slunce Elagabala a rodiště stejnojmenného římského císaře. Emesa získala právo razit vlastní mince v helénistickém období a pokračovala v ražbě až do 3. století našeho letopočtu. Místní produkce odrážela jedinečnou směsici řeckých, římských a orientálních kulturních vlivů typických pro tuto část Sýrie.
Na emesských mincích nacházíme zobrazení posvátného černého kamene, který byl uctíván v místním chrámu jako ztělesnění boha slunce. Tento kuželovitý meteorit se stal symbolem města a objevuje se na většině autonomních ražeb. Nápisy v řečtině dokumentují helénizaci místní elity, zatímco ikonografie zachovává semitské náboženské tradice.
Zvláštní význam získala Emesa za vlády císaře Elagabala (218-222), pocházejícího z místní kněžské rodiny. V tomto období razila mincovna císařské bronzové mince s portrétem panovníka a zobrazením posvátného kamene převáženého na voze během procesí do Říma. Tyto ražby jsou jedinečným dokladem pokusu o orientalizaci římského náboženství.
Pro sběratele představují mince z Emesy fascinující svědectví o synkretismu starověkého Blízkého východu. Ražby dokumentují město, které dokázalo uchovat svou náboženskou identitu pod řeckou a římskou nadvládou a dokonce na krátkou dobu ovlivnit samotný Řím. Emesské mince jsou cenným pramenem pro studium orientálních kultů a jejich šíření ve Středomoří.
