Mince z mincovny Ensisheim

Mince z mincovny Ensisheim představují numismatické dědictví habsburské správy v Alsasku. Ensisheim, ležící jihozápadně od Colmaru v dnešním francouzském departementu Haut-Rhin, sloužil od roku 1510 jako hlavní město Přední Rakousko a sídlo habsburské vlády pro jejich západní državy. Mincovna založená v tomto správním centru razila mince pro rozsáhlé území zahrnující Alsasko, Sundgau a Breisgau.

Mincovní činnost v Ensisheimu sahá do 16. století, kdy Habsburkové potřebovali zásobovat své západní země spolehlivým platidlem. Ražba probíhala pod dohledem tyrolské komory v Innsbrucku, která spravovala finance předorakouských území. Ensisheimské mince nesly portréty vládnoucích arciknížat a habsburskou heraldiku, jejich nominální škála zahrnovala tolary, půltolary, krejcary a drobné stříbrné mince.

Vrcholné období ensisheimského mincovnictví spadá do vlády arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského a jeho nástupců v druhé polovině 16. století. Tolary z této epochy vynikají kvalitou ryteckých prací a patří k vyhledávaným sběratelským kusům. Mincovna používala značku v podobě písmene E nebo celého názvu města, což umožňuje spolehlivou identifikaci ensisheimských ražeb.

Třicetiletá válka těžce zasáhla alsaský region a narušila činnost mincovny. Vestfálský mír roku 1648 přinesl postupný přechod Alsaska pod francouzskou kontrolu, který vyvrcholil anexí za Ludvíka XIV. roku 1681. Ensisheimská mincovna ukončila činnost a její role přešla na francouzské mincovní závody, především na nedaleký Štrasburk.

Pro sběratele představují ensisheimské mince vzácnou oblast habsburského mincovnictví dokumentující správu vzdálených západních držav. Tolary a půltolary arciknížat patří k umělecky hodnotným ražbám renesančního období, drobné nominály jsou dostupnější a umožňují studium každodenního peněžního oběhu. Zvláště ceněny jsou ražby z období před třicetiletou válkou a mince výjimečné zachovalosti.