Mince z mincovny Karlsruhe

Mince z mincovny Karlsruhe představují významnou část německé numismatické historie spojené s Bádenským velkovévodstvím a později sjednoceným Německem. Mincovna byla založena v roce 1732 markrabětem Karlem Vilémem Bádensko-Durlašským v jeho nově vybudovaném sídelním městě. Po více než 260 let produkovala ražby, které dokumentují proměny středoevropského měnového systému od barokních tolarů až po moderní euromince.

V období Bádenského velkovévodství razila mincovna stříbrné tolary a zlaté dukáty s portréty vládnoucích velkovévodů z rodu Zähringen. Po vzniku Německého císařství v roce 1871 získala Karlsruhe označení G a stala se jednou ze sedmi hlavních říšských mincoven. Razila zlaté dvaceti a desetimarky s portrétem císaře Viléma I. a II., stejně jako stříbrné marky. Zajímavostí jsou pamětní ražby k významným událostem, jako byla zlatá svatba velkovévody Fridricha I. Bádenského.

Během výmarské republiky produkovala mincovna nouzové inflační mince včetně miliardových bankovek z období hyperinflace. V době nacismu razila říšské marky s hákovým křížem a po druhé světové válce se podílela na obnově německého měnového systému. Od roku 1950 razila spolkové marky včetně prestižních pamětních stříbrných desetimarek a pětimarek, které jsou dodnes vyhledávané sběrateli.

Technická dokonalost karlsruhské mincovny se projevila zejména při ražbě vzácných zlatých mincí a proof kvalit pro sběratele. Mincovna ukončila činnost v roce 1996, kdy byla výroba německých mincí centralizována. Její ražby s mincovním znamením G zůstávají svědectvím bádenské samostatnosti v rámci německých států a později důležité role jihozápadního Německa. Pro české sběratele jsou zajímavé zejména tolary z období německého celního spolku, které ovlivnily podobu rakousko-uherského měnového systému.