Mince z mincovny Konstantinopol
Mince z konstantinopolské mincovny představují tisíciletou tradici ražby v městě na pomezí Evropy a Asie. Od založení Konstantinopole roku 330 až do pádu Osmanské říše produkovala zdejší mincovna byzantské solidy, osmanské akče a sultány, které ovlivnily měnové systémy od Balkánu po Střední východ.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z konstantinopolské mincovny byly raženy v nejdůležitějším městě východního Středomoří, které sloužilo jako hlavní město Byzantské a později Osmanské říše. Konstantinopolská mincovna, založená císařem Konstantinem Velikým, produkovala zlaté solidy, které se staly nejstabilnější měnou středověku a byly napodobovány od Skandinávie po arabský svět. Byzantské mince s obrazem Krista a císaře definovaly křesťanskou numismatickou ikonografii.
Na byzantských ražbách nacházíme stylizované portréty císařů v ceremoniálním ornátu s korunou a žezlem. Reversy zobrazují Krista Pantokratora, Pannu Marii nebo dvojhlavého orla, který se stal symbolem byzantské moci. Nápisy v řečtině postupně nahradily latinské legendy, což dokládá helénizaci východořímské říše.
Po dobytí Konstantinopole Osmany roku 1453 pokračovala mincovna v ražbě islámských mincí s arabskou kaligrafií a tugrou sultána. Osmanské zlaté sultány a stříbrné kuruše razené v Konstantinopoli byly považovány za nejkvalitnější v říši. Mincovna zavedla moderní technologie z Evropy a ve své době patřila k největším na světě.
Pro sběratele představují konstantinopolské mince jedinečné svědectví o městě, které po dva tisíce let spojovalo východ se západem. Ražby dokumentují přechod od antiky k středověku, od křesťanství k islámu a kontinuitu imperiální tradice navzdory změnám dynastií a náboženství. Konstantinopolské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a kulturních dějin celého východního Středomoří.
