Mince z konstantinopolské mincovny
Mince z konstantinopolské mincovny představují tisíciletou tradici ražby v městě na pomezí Evropy a Asie. Od založení Konstantinopole roku 330 až do pádu Osmanské říše produkovala zdejší mincovna byzantské solidy, osmanské akče a sultány, které ovlivnily měnové systémy od Balkánu po Střední východ.
Výpis produktů
Vzácný zlatý solidus císaře Anastasia I. z konce 5. století je pozoruhodným příkladem raně byzantského mincovnictví – spojení imperiální moci, náboženské symboliky a technické...
Ovládací prvky výpisu
Mince z konstantinopolské mincovny byly raženy v nejdůležitějším městě východního Středomoří, které sloužilo jako hlavní město Byzantské a později Osmanské říše. Konstantinopolská mincovna, založená císařem Konstantinem Velikým, produkovala zlaté solidy, které se staly nejstabilnější měnou středověku a byly napodobovány od Skandinávie po arabský svět. Byzantské mince s obrazem Krista a císaře definovaly křesťanskou numismatickou ikonografii.
Na byzantských ražbách nacházíme stylizované portréty císařů v ceremoniálním ornátu s korunou a žezlem. Reversy zobrazují Krista Pantokratora, Pannu Marii nebo dvojhlavého orla, který se stal symbolem byzantské moci. Nápisy v řečtině postupně nahradily latinské legendy, což dokládá helénizaci východořímské říše.
Po dobytí Konstantinopole Osmany roku 1453 pokračovala mincovna v ražbě islámských mincí s arabskou kaligrafií a tugrou sultána. Osmanské zlaté sultány a stříbrné kuruše razené v Konstantinopoli byly považovány za nejkvalitnější v říši. Mincovna zavedla moderní technologie z Evropy a ve své době patřila k největším na světě.
Pro sběratele představují konstantinopolské mince jedinečné svědectví o městě, které po dva tisíce let spojovalo východ se západem. Ražby dokumentují přechod od antiky k středověku, od křesťanství k islámu a kontinuitu imperiální tradice navzdory změnám dynastií a náboženství. Konstantinopolské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a kulturních dějin celého východního Středomoří.
