Mince z krakovské mincovny
Mince z krakovské mincovny dokumentují více než sedm století polského mincovnictví v bývalém hlavním městě. Krakovské groše, dukáty a později zlaté představují vrchol polské ražby od Kazimíra III. Velikého až po rozdělení Polska, kdy město patřilo pod rakouskou správu.
Výpis produktů
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Ovládací prvky výpisu
Mince z krakovské mincovny byly raženy v městě, které od 14. do 17. století sloužilo jako hlavní město Polského království a sídlo jagellonské dynastie. Krakovská mincovna, založená Kazimírem III. Velikým roku 1365, produkovala kvalitní groše podle vzoru českých pražských grošů, které se staly základní měnou polského obchodu. Blízkost bohatých solných dolů ve Věličce zajišťovala stabilní financování mincovní produkce.
Na krakovských mincích dominuje polská orlice s korunou a monogram či portrét vládnoucího panovníka. Za Jagellonců se objevují také litevské symboly jako Pahonia, připomínající personální unii s Litvou. Zlaté dukáty s obrazem svatého Stanislava, patrona Polska, patřily mezi nejkvalitnější evropské ražby 15. a 16. století.
V období polského zlatého věku za posledních Jagellonců a prvních volených králů dosáhla krakovská mincovna vrcholu produkce. Byly raženy reprezentativní vícedukáty a talary s vysoce uměleckým zpracováním. Po přenesení hlavního města do Varšavy roku 1596 význam krakovské mincovny postupně klesal, ale zachovala si prestiž jako tradiční centrum polského mincovnictví.
Po třetím dělení Polska roku 1795 přešla Krakov pod rakouskou správu a mincovna razila rakouské mince. Pro české a slovenské sběratele mají krakovské ražby zvláštní význam vzhledem k úzkým historickým vazbám mezi Polskem a českými zeměmi. Mince dokumentují období, kdy Krakov byl kulturním centrem střední Evropy a jeho univerzita přitahovala studenty z celého regionu včetně mnoha Čechů.
