Mince z nikomédské mincovny
Mince z nikomédské mincovny pocházejí ze starověkého města v Bithýnii, které sloužilo jako východní rezidence římských císařů. Ražby z 1. až 4. století dokumentují strategický význam této maloasijské metropole pro správu východních provincií a šíření křesťanství v římské říši.
Výpis produktů
Stříbrná siliqua císaře Konstantina II. z pozdního římského císařství, ražená v Nikomédii, představuje elegantní spojení císařské moci, křesťanské symboliky a mincovní zručnosti...
Ovládací prvky výpisu
Mince z nikomédské mincovny byly raženy v městě na břehu Marmarského moře, které Diocletianus učinil jedním ze čtyř hlavních měst tetrarchie. Nikomédie, dnešní İzmit v Turecku, měla strategickou polohu na cestě mezi Evropou a Asií a její mincovna patřila mezi nejproduktivnější v římské říši. Odtud pocházely miliony bronzových a stříbrných mincí zásobujících východní provincie.
Na nikomédských ražbách nacházíme portréty císařů ve vojenském i civilním oděvu, často s vavřínovým věncem nebo paprskovitou korunou. Reversy zobrazují bohy ochrany jako Jupitera nebo Marsa, později křesťanské symboly po Konstantinově konverzi. Mincovní značka SMN nebo SMNΓ identifikuje nikomédskou produkci mezi jinými východními mincovnami.
Zvláštní význam získala Nikomédie za Diokleciánovy tetrarchie, kdy se stala faktickým hlavním městem východní části říše. Zde byly raženy zlaté solidy a stříbrné miliarensia nejvyšší kvality pro dvorské potřeby. Po založení Konstantinopole roku 330 si Nikomédie zachovala významné postavení jako záložní císařská rezidence a její mincovna pokračovala v intenzivní produkci.
Pro sběratele představují nikomédské mince cenné svědectví o správě pozdní římské říše a přechodu od pohanství ke křesťanství. Ražby dokumentují město, kde byl roku 303 vydán edikt zahajující poslední velké pronásledování křesťanů, ale také místo, kde o dekádu později křesťanství triumfovalo. Nikomédské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a náboženských proměn pozdní antiky.
