Mince z nikomédské mincovny
Mince z nikomédské mincovny pocházejí ze starověkého města v Bithýnii, které sloužilo jako východní rezidence římských císařů. Ražby z 1. až 4. století dokumentují strategický význam této maloasijské metropole pro správu východních provincií a šíření křesťanství v římské říši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Stříbrná půlcrownová mince královny Viktorie z roku 1887 patří k výrazným ražbám pozdně viktoriánské Británie. Jubilejní portrétní typ spojuje prestiž impéria, tradiční...
Hliníková nouzová mince Westfálska na 50 feniků z roku 1921 připomíná poválečný nedostatek drobných platidel v Německu. Motiv Freiherr vom Stein spojuje regionální dějiny,...
Pamětní stříbrná dvousetkoruna z roku 2023 připomíná 150 let od narození Maxe Švabinského, jedné z výrazných osobností českého výtvarného umění. Sběratelsky atraktivní emise ČNB...
Pamětní dvousetkoruna z roku 2023 připomíná století pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Moderní stříbrná mince ČNB spojuje významné mediální výročí, českou kulturní...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Mince z nikomédské mincovny byly raženy v městě na břehu Marmarského moře, které Diocletianus učinil jedním ze čtyř hlavních měst tetrarchie. Nikomédie, dnešní İzmit v Turecku, měla strategickou polohu na cestě mezi Evropou a Asií a její mincovna patřila mezi nejproduktivnější v římské říši. Odtud pocházely miliony bronzových a stříbrných mincí zásobujících východní provincie.
Na nikomédských ražbách nacházíme portréty císařů ve vojenském i civilním oděvu, často s vavřínovým věncem nebo paprskovitou korunou. Reversy zobrazují bohy ochrany jako Jupitera nebo Marsa, později křesťanské symboly po Konstantinově konverzi. Mincovní značka SMN nebo SMNΓ identifikuje nikomédskou produkci mezi jinými východními mincovnami.
Zvláštní význam získala Nikomédie za Diokleciánovy tetrarchie, kdy se stala faktickým hlavním městem východní části říše. Zde byly raženy zlaté solidy a stříbrné miliarensia nejvyšší kvality pro dvorské potřeby. Po založení Konstantinopole roku 330 si Nikomédie zachovala významné postavení jako záložní císařská rezidence a její mincovna pokračovala v intenzivní produkci.
Pro sběratele představují nikomédské mince cenné svědectví o správě pozdní římské říše a přechodu od pohanství ke křesťanství. Ražby dokumentují město, kde byl roku 303 vydán edikt zahajující poslední velké pronásledování křesťanů, ale také místo, kde o dekádu později křesťanství triumfovalo. Nikomédské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a náboženských proměn pozdní antiky.
