Mince z nikomédské mincovny
Mince z nikomédské mincovny pocházejí ze starověkého města v Bithýnii, které sloužilo jako východní rezidence římských císařů. Ražby z 1. až 4. století dokumentují strategický význam této maloasijské metropole pro správu východních provincií a šíření křesťanství v římské říši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Mince z nikomédské mincovny byly raženy v městě na břehu Marmarského moře, které Diocletianus učinil jedním ze čtyř hlavních měst tetrarchie. Nikomédie, dnešní İzmit v Turecku, měla strategickou polohu na cestě mezi Evropou a Asií a její mincovna patřila mezi nejproduktivnější v římské říši. Odtud pocházely miliony bronzových a stříbrných mincí zásobujících východní provincie.
Na nikomédských ražbách nacházíme portréty císařů ve vojenském i civilním oděvu, často s vavřínovým věncem nebo paprskovitou korunou. Reversy zobrazují bohy ochrany jako Jupitera nebo Marsa, později křesťanské symboly po Konstantinově konverzi. Mincovní značka SMN nebo SMNΓ identifikuje nikomédskou produkci mezi jinými východními mincovnami.
Zvláštní význam získala Nikomédie za Diokleciánovy tetrarchie, kdy se stala faktickým hlavním městem východní části říše. Zde byly raženy zlaté solidy a stříbrné miliarensia nejvyšší kvality pro dvorské potřeby. Po založení Konstantinopole roku 330 si Nikomédie zachovala významné postavení jako záložní císařská rezidence a její mincovna pokračovala v intenzivní produkci.
Pro sběratele představují nikomédské mince cenné svědectví o správě pozdní římské říše a přechodu od pohanství ke křesťanství. Ražby dokumentují město, kde byl roku 303 vydán edikt zahajující poslední velké pronásledování křesťanů, ale také místo, kde o dekádu později křesťanství triumfovalo. Nikomédské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a náboženských proměn pozdní antiky.
