Mince z nikomédské mincovny
Mince z nikomédské mincovny pocházejí ze starověkého města v Bithýnii, které sloužilo jako východní rezidence římských císařů. Ražby z 1. až 4. století dokumentují strategický význam této maloasijské metropole pro správu východních provincií a šíření křesťanství v římské říši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Mince z nikomédské mincovny byly raženy v městě na břehu Marmarského moře, které Diocletianus učinil jedním ze čtyř hlavních měst tetrarchie. Nikomédie, dnešní İzmit v Turecku, měla strategickou polohu na cestě mezi Evropou a Asií a její mincovna patřila mezi nejproduktivnější v římské říši. Odtud pocházely miliony bronzových a stříbrných mincí zásobujících východní provincie.
Na nikomédských ražbách nacházíme portréty císařů ve vojenském i civilním oděvu, často s vavřínovým věncem nebo paprskovitou korunou. Reversy zobrazují bohy ochrany jako Jupitera nebo Marsa, později křesťanské symboly po Konstantinově konverzi. Mincovní značka SMN nebo SMNΓ identifikuje nikomédskou produkci mezi jinými východními mincovnami.
Zvláštní význam získala Nikomédie za Diokleciánovy tetrarchie, kdy se stala faktickým hlavním městem východní části říše. Zde byly raženy zlaté solidy a stříbrné miliarensia nejvyšší kvality pro dvorské potřeby. Po založení Konstantinopole roku 330 si Nikomédie zachovala významné postavení jako záložní císařská rezidence a její mincovna pokračovala v intenzivní produkci.
Pro sběratele představují nikomédské mince cenné svědectví o správě pozdní římské říše a přechodu od pohanství ke křesťanství. Ražby dokumentují město, kde byl roku 303 vydán edikt zahajující poslední velké pronásledování křesťanů, ale také místo, kde o dekádu později křesťanství triumfovalo. Nikomédské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a náboženských proměn pozdní antiky.
