Mince z nikomédské mincovny
Mince z nikomédské mincovny pocházejí ze starověkého města v Bithýnii, které sloužilo jako východní rezidence římských císařů. Ražby z 1. až 4. století dokumentují strategický význam této maloasijské metropole pro správu východních provincií a šíření křesťanství v římské říši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý nominál 2 excelentes z období vlády Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské patří mezi ikonické ražby sjednoceného Španělska na přelomu 15. a 16. století. Mince je...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1908 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná křížový tolar z roku 1796, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrná medaile z roku 1972 věnovaná sochaři Josefu Václavu Myslbekovi představuje kvalitní ukázku československé medailérské tvorby druhé poloviny 20. století. Emise připomíná...
Stříbrná medaile z roku 1972 věnovaná sochaři Josefu Václavu Myslbekovi představuje kvalitní ukázku československé medailérské tvorby druhé poloviny 20. století. Emise připomíná...
Stříbrná medaile věnovaná osobnosti Andreje Sládkoviče z roku 1972 představuje zajímavý doklad československé medailérské tvorby období socialismu. Dílo připomíná významného...
Stříbrná medaile věnovaná osobnosti Andreje Sládkoviče z roku 1972 představuje zajímavý doklad československé medailérské tvorby období socialismu. Dílo připomíná významného...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1784, ražený v tyrolské mincovně Hall, představuje typickou oběhovou minci pozdně tereziánsko-josefínského období. Jde o hmotný...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1772/1, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný čtyřkrejcar z arcibiskupství Salcburk z roku 1727 je reprezentativní mincí raně novověkého církevního státu. Ražba spojená se jménem Leopolda Antona von Firmiana...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Mince z nikomédské mincovny byly raženy v městě na břehu Marmarského moře, které Diocletianus učinil jedním ze čtyř hlavních měst tetrarchie. Nikomédie, dnešní İzmit v Turecku, měla strategickou polohu na cestě mezi Evropou a Asií a její mincovna patřila mezi nejproduktivnější v římské říši. Odtud pocházely miliony bronzových a stříbrných mincí zásobujících východní provincie.
Na nikomédských ražbách nacházíme portréty císařů ve vojenském i civilním oděvu, často s vavřínovým věncem nebo paprskovitou korunou. Reversy zobrazují bohy ochrany jako Jupitera nebo Marsa, později křesťanské symboly po Konstantinově konverzi. Mincovní značka SMN nebo SMNΓ identifikuje nikomédskou produkci mezi jinými východními mincovnami.
Zvláštní význam získala Nikomédie za Diokleciánovy tetrarchie, kdy se stala faktickým hlavním městem východní části říše. Zde byly raženy zlaté solidy a stříbrné miliarensia nejvyšší kvality pro dvorské potřeby. Po založení Konstantinopole roku 330 si Nikomédie zachovala významné postavení jako záložní císařská rezidence a její mincovna pokračovala v intenzivní produkci.
Pro sběratele představují nikomédské mince cenné svědectví o správě pozdní římské říše a přechodu od pohanství ke křesťanství. Ražby dokumentují město, kde byl roku 303 vydán edikt zahajující poslední velké pronásledování křesťanů, ale také místo, kde o dekádu později křesťanství triumfovalo. Nikomédské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a náboženských proměn pozdní antiky.
