Mince z mincovny Phaselis
Mince z mincovny Phaselis pocházejí z řeckého přístavního města na východním pobřeží Lýkie, nedaleko dnešní turecké Antalye. Stříbro tu razili už pod perskou nadvládou, ve 2. století př. n. l. jako člen Lýkijského spolku a městské mince vydávala Phaselis nejméně do vlády Gordiána III.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Město Phaselis založili kolem roku 690 př. n. l. osadníci z Rhodu. Leželo na šíji mezi dvěma přístavy a stalo se nejvýznamnějším přístavem východní Lýkie, přes který vedl obchod mezi Řeckem, Malou Asií, Egyptem a Fénicií. Od poloviny 6. století př. n. l. patřilo k Perské říši; z té doby pocházejí stříbrné mince ražené v perské váze s přídí lodi. Kolem roku 469 př. n. l. město přinutil athénský vojevůdce Kimón vstoupit do athénského námořního spolku a roku 334 př. n. l. se vzdalo Alexandru Velikému.
Roku 309 př. n. l. Phaselis dobyl Ptolemaios I. a vliv Ptolemaiovců připomínají městské mince s kultem Isidy. Roku 197 př. n. l. připadlo město Seleukovcům a po míru v Apameji roku 188 př. n. l. Rhodu. Když římský senát roku 167 př. n. l. vyhlásil Lýkii nezávislou, stala se Phaselis členem Lýkijského spolku – mince to dokládají nejméně pro léta 138–104 př. n. l. Po porážce pirátů roku 77 př. n. l. bylo město zpustošeno, za Domitiána, Trajána a Hadriána znovu vystavěno a mince razilo nejméně do vlády Gordiána III., který zemřel roku 244.





