Mince z mincovny Potosí
Mince z potosijské mincovny patří k nejslavnějším numismatickým památkám koloniální éry. Tento stříbrný kopec v bolivijských Andách produkoval "kusy osmi" - první globální měnu historie, která propojila světové kontinenty prostřednictvím obchodu.
Koloniální stříbrná osmička z Potosí ražená za vlády Karla IV. představuje ikonický symbol mezinárodního obchodu a koloniální moci Španělska v 18. století.
Mince z potosijské mincovny představují numismatické památky jednoho z nejbohatších míst v lidské historii. Potosí, "stříbrná hora" v bolivijských Andách, byla objevena v roce 1545 a rychle se stala zdrojem stříbra, které změnilo světovou ekonomiku 16. až 18. století.
Stříbrné doly Potosí produkovaly nepředstavitelné množství vzácného kovu - odhady naznačují, že místní ložiska poskytovala více než polovinu světové produkce stříbra po dvě století. Místní mincovna, založená 1572, transformovala surové stříbro do "reales de a ocho" - osmireálových mincí, které se staly první skutečně globální měnou.
Potosijské "pieces of eight" byly akceptovány po celém světě - v čínských přístavech, evropských trzích, arabských karavanech i amerických koloniích. Tato univerzální akceptace ustanovila první mezinárodní měnový standard a usnadnila globální obchod v nebývalém rozsahu.
Pro sběratele představují potosijské mince spojení se zrozením globální ekonomiky. Jejich historická hodnota je nepřekonatelná - představují fyzický článek, který spojil všechny světové kontinenty a položil základy pro moderní mezinárodní finanční systém.
