Mince z poznaňské mincovny
Mince z poznaňské mincovny dokumentují více než šest století mincovnictví v hlavním městě Velkopolska. Od středověkých brakteátů přes pruské tolary až po moderní polské mince představují poznaňské ražby svědectví o složitých dějinách města na pomezí polského a německého kulturního prostoru.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Mince z poznaňské mincovny byly raženy v městě, které bylo jedním z center raného polského státu a později důležitým střediskem pruské provincie Posen. Poznaňská mincovna fungovala s přestávkami od 14. století, kdy město získalo mincovní právo od polských králů. Největšího významu dosáhla v 16. století za polského zlatého věku, kdy Poznaň byla významným obchodním centrem na cestě mezi východem a západem.
Na historických poznaňských mincích nacházíme městský znak s klíči svatého Petra, patrona místní katedrály. V polském období dominovala orlice s korunou, v pruské éře po roce 1793 pruský orel. Mincovna razila kvalitní groše a tympfy pro velkopolský obchod, později pruské tolary a říšské marky se značkou B.
Specifickou kapitolou jsou mince Velkopolského povstání 1918-1919, kdy Poznaň bojovala za připojení k obnovenému Polsku. V meziválečném období zde krátce fungovala pobočka polské státní mincovny. Během druhé světové války nacisté v Poznani razili okupační mince pro Generální gouvernement.
Pro polské i německé sběratele představují poznaňské mince cenné svědectví o multikulturní historii města. Ražby dokumentují střídání polské a pruské správy a schopnost Poznaně zachovat si ekonomický význam navzdory politickým změnám. Mince jsou důležitým pramenem pro studium polsko-německých vztahů a formování národních identit ve střední Evropě.
