Mince z mincovny Rouen

Mince z mincovny Rouen zaujímají výjimečné místo ve francouzské numismatice jako jedna z nejstarších královských mincoven s více než tisíciletou historií. Hlavní město Normandie získalo právo razit mince již v raném středověku a tato privilegia si udrželo až do roku 1857. Rouenská mincovna používala mincovní značku B a její produkce dokumentuje všechny zásadní epochy francouzských dějin.

Ve středověku razila mincovna stříbrné denáry a groše pro normandské vévody, později pro francouzské krále po připojení Normandie k Francii v roce 1204. Během stoleté války střídavě razila mince pro anglické i francouzské panovníky, což dokládá strategický význam tohoto bohatého obchodního města. Pod vládou Valois a raných Bourbonů produkovala kvalitní zlaté écu a stříbrné testony s portréty králů.

Zlatý věk rouenské mincovny nastal za Ludvíka XIV. a Ludvíka XV., kdy patřila mezi nejproduktivnější francouzské mincovny. Razila miliony zlatých louis d'or a stříbrných écu, které se staly uznávanou měnou v celé Evropě včetně habsburské monarchie. Během francouzské revoluce produkovala assignáty a republikánské mince s revolučními symboly. Napoleonská éra přinesla ražbu franků s císařovým portrétem, které kolovaly po celé Evropě během napoleonských válek.

V devatenáctém století se mincovna modernizovala zavedením parních razicích strojů a specializovala se na ražbu stříbrných pětifranků a drobných mincí. Zajímavostí jsou vzácné zkušební ražby a piedforty - mince dvojité tloušťky určené pro sběratele. Rouenská mincovna ukončila činnost v roce 1857 během centralizace francouzského mincovnictví. Její ražby s označením B jsou ceněny pro historický význam Normandie jako obchodního a kulturního centra, které ovlivňovalo evropské dějiny od dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem až po vylodění spojenců v roce 1944.