Mince z tarsovské mincovny
Mincovna Tarsos patřila mezi nejvýznamnější ražební centra antické Malé Asie, kde se po tisíciletí razily mince pro perské satrapy, helénistické panovníky i římské císaře. Toto kilíkijské město na jihu dnešního Turecka bylo díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest klíčovým monetárním střediskem východního Středomoří.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Mincovna Tarsos zahájila svou činnost již v 5. století př. n. l. pod perskou nadvládou, kdy razila stříbrné sikly s aramejskými nápisy pro místní satrapy. Skutečný rozkvět nastal během makedonské expanze, kdy se Tarsos stal jednou z hlavních mincoven Alexandra Velikého pro ražbu jeho proslulých tetradrachem a zlatých staterů. Na alexandrovských ražbách z Tarsu lze nalézt charakteristické kontrolní značky jako pluh, hrozen vína nebo kotvu, které umožňují přesnou identifikaci těchto emisí. Město si udrželo významné postavení i v helénistickém období pod vládou Seleukovců, kdy zde vznikaly umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků.
Geografická poloha Tarsu na pobřeží s přístupem k bohatým nalezištím stříbra v pohoří Taurus předurčovala město k roli monetárního centra. Mincovna zásobovala kvalitními ražbami nejen Kilíkii, ale celou východní Anatólii a Sýrii. V období diadochů zde razili mince postupně Antigonos Monofthalmos, Démétrios Poliorkétés i Seleukos I. Níkátór, přičemž každý vládce vnášel do ikonografie vlastní propagandistické motivy. Tarské ražby se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní ryteckého zpracování, která konkurovala proslulým mincovnám v Athénách či Korintu.
Za římské nadvlády si Tarsos zachoval právo autonomní ražby bronzových mincí až do 3. století n. l., na kterých se objevovaly místní božstva jako Sandán nebo Perseus spolu s císařskými portréty. Město se pyšnilo titulem metropole a neokorie, což se odráželo v bohaté ikonografii provinciálních ražeb. Numismatická hodnota tarsských mincí spočívá v jejich historické kontinuitě dokumentující proměny politické moci v této strategické oblasti, od achajmenovské Persie přes helénismus až po římské impérium.
