Mince z tarsovské mincovny
Mincovna Tarsos patřila mezi nejvýznamnější ražební centra antické Malé Asie, kde se po tisíciletí razily mince pro perské satrapy, helénistické panovníky i římské císaře. Toto kilíkijské město na jihu dnešního Turecka bylo díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest klíčovým monetárním střediskem východního Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1775 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1774 pochází z pražské mincovny a představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království z období osvícenských reforem...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1771 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1770 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný tolar z roku 1714 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1676, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Mincovna Tarsos zahájila svou činnost již v 5. století př. n. l. pod perskou nadvládou, kdy razila stříbrné sikly s aramejskými nápisy pro místní satrapy. Skutečný rozkvět nastal během makedonské expanze, kdy se Tarsos stal jednou z hlavních mincoven Alexandra Velikého pro ražbu jeho proslulých tetradrachem a zlatých staterů. Na alexandrovských ražbách z Tarsu lze nalézt charakteristické kontrolní značky jako pluh, hrozen vína nebo kotvu, které umožňují přesnou identifikaci těchto emisí. Město si udrželo významné postavení i v helénistickém období pod vládou Seleukovců, kdy zde vznikaly umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků.
Geografická poloha Tarsu na pobřeží s přístupem k bohatým nalezištím stříbra v pohoří Taurus předurčovala město k roli monetárního centra. Mincovna zásobovala kvalitními ražbami nejen Kilíkii, ale celou východní Anatólii a Sýrii. V období diadochů zde razili mince postupně Antigonos Monofthalmos, Démétrios Poliorkétés i Seleukos I. Níkátór, přičemž každý vládce vnášel do ikonografie vlastní propagandistické motivy. Tarské ražby se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní ryteckého zpracování, která konkurovala proslulým mincovnám v Athénách či Korintu.
Za římské nadvlády si Tarsos zachoval právo autonomní ražby bronzových mincí až do 3. století n. l., na kterých se objevovaly místní božstva jako Sandán nebo Perseus spolu s císařskými portréty. Město se pyšnilo titulem metropole a neokorie, což se odráželo v bohaté ikonografii provinciálních ražeb. Numismatická hodnota tarsských mincí spočívá v jejich historické kontinuitě dokumentující proměny politické moci v této strategické oblasti, od achajmenovské Persie přes helénismus až po římské impérium.
