Mince z tarsovské mincovny
Mincovna Tarsos patřila mezi nejvýznamnější ražební centra antické Malé Asie, kde se po tisíciletí razily mince pro perské satrapy, helénistické panovníky i římské císaře. Toto kilíkijské město na jihu dnešního Turecka bylo díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest klíčovým monetárním střediskem východního Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Mincovna Tarsos zahájila svou činnost již v 5. století př. n. l. pod perskou nadvládou, kdy razila stříbrné sikly s aramejskými nápisy pro místní satrapy. Skutečný rozkvět nastal během makedonské expanze, kdy se Tarsos stal jednou z hlavních mincoven Alexandra Velikého pro ražbu jeho proslulých tetradrachem a zlatých staterů. Na alexandrovských ražbách z Tarsu lze nalézt charakteristické kontrolní značky jako pluh, hrozen vína nebo kotvu, které umožňují přesnou identifikaci těchto emisí. Město si udrželo významné postavení i v helénistickém období pod vládou Seleukovců, kdy zde vznikaly umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků.
Geografická poloha Tarsu na pobřeží s přístupem k bohatým nalezištím stříbra v pohoří Taurus předurčovala město k roli monetárního centra. Mincovna zásobovala kvalitními ražbami nejen Kilíkii, ale celou východní Anatólii a Sýrii. V období diadochů zde razili mince postupně Antigonos Monofthalmos, Démétrios Poliorkétés i Seleukos I. Níkátór, přičemž každý vládce vnášel do ikonografie vlastní propagandistické motivy. Tarské ražby se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní ryteckého zpracování, která konkurovala proslulým mincovnám v Athénách či Korintu.
Za římské nadvlády si Tarsos zachoval právo autonomní ražby bronzových mincí až do 3. století n. l., na kterých se objevovaly místní božstva jako Sandán nebo Perseus spolu s císařskými portréty. Město se pyšnilo titulem metropole a neokorie, což se odráželo v bohaté ikonografii provinciálních ražeb. Numismatická hodnota tarsských mincí spočívá v jejich historické kontinuitě dokumentující proměny politické moci v této strategické oblasti, od achajmenovské Persie přes helénismus až po římské impérium.
