Mince z tarsovské mincovny
Mincovna Tarsos patřila mezi nejvýznamnější ražební centra antické Malé Asie, kde se po tisíciletí razily mince pro perské satrapy, helénistické panovníky i římské císaře. Toto kilíkijské město na jihu dnešního Turecka bylo díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest klíčovým monetárním střediskem východního Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Mincovna Tarsos zahájila svou činnost již v 5. století př. n. l. pod perskou nadvládou, kdy razila stříbrné sikly s aramejskými nápisy pro místní satrapy. Skutečný rozkvět nastal během makedonské expanze, kdy se Tarsos stal jednou z hlavních mincoven Alexandra Velikého pro ražbu jeho proslulých tetradrachem a zlatých staterů. Na alexandrovských ražbách z Tarsu lze nalézt charakteristické kontrolní značky jako pluh, hrozen vína nebo kotvu, které umožňují přesnou identifikaci těchto emisí. Město si udrželo významné postavení i v helénistickém období pod vládou Seleukovců, kdy zde vznikaly umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků.
Geografická poloha Tarsu na pobřeží s přístupem k bohatým nalezištím stříbra v pohoří Taurus předurčovala město k roli monetárního centra. Mincovna zásobovala kvalitními ražbami nejen Kilíkii, ale celou východní Anatólii a Sýrii. V období diadochů zde razili mince postupně Antigonos Monofthalmos, Démétrios Poliorkétés i Seleukos I. Níkátór, přičemž každý vládce vnášel do ikonografie vlastní propagandistické motivy. Tarské ražby se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní ryteckého zpracování, která konkurovala proslulým mincovnám v Athénách či Korintu.
Za římské nadvlády si Tarsos zachoval právo autonomní ražby bronzových mincí až do 3. století n. l., na kterých se objevovaly místní božstva jako Sandán nebo Perseus spolu s císařskými portréty. Město se pyšnilo titulem metropole a neokorie, což se odráželo v bohaté ikonografii provinciálních ražeb. Numismatická hodnota tarsských mincí spočívá v jejich historické kontinuitě dokumentující proměny politické moci v této strategické oblasti, od achajmenovské Persie přes helénismus až po římské impérium.
