Mince z tarsovské mincovny
Mince z tarsovské mincovny pocházejí z hlavního města antické Kilikie na jihu dnešního Turecka. Razili zde perští satrapové s bohem Baalem z Tarsu i satrapa Balakros a podle častého výkladu tu kolem let 333–327 př. n. l. začala ražba říšských mincí Alexandra III. Velikého. Od roku 67 př. n. l. patřil Tarsos Římu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Tarsos ležel na řece Kydnos v úrodné kilikijské nížině. Po Chetitech a Asyřanech připadl Perské říši a jako hlavní město Kilikie byl zhruba od roku 400 př. n. l. sídlem perské satrapie. Městským bohem byl Sandón a mince ho zobrazovaly stojícího na okřídleném rohatém lvu.
Satrapové zde razili stříbro s místním bohem, kterého nápisy nazývají Baal z Tarsu. Bohatě razil například Mazaios, který měl mincovny v Tarsu, Sidónu a Babylónu. Roku 333 př. n. l. prošel městem Alexandr III. Veliký a po bitvě u Issu se kilikijským satrapou stal jeho tělesný strážce Balakros. I on podržel starý perský typ s Baalem z Tarsu a své jméno na mincích později zkrátil na písmeno B.
Satrapské mince Balakrovy podle badatelů ovlivnily Alexandrovy říšské ražby, které vznikaly ve stejných mincovnách. Začátek Alexandrovy říšské mince se proto často klade právě do Tarsu do let 333–327 př. n. l., za vlády Balakra nebo jeho nadřízeného Mena. Za Seleukovců se město hellenizovalo a Antiochos IV. Epifanés je přejmenoval na Antiochii na Kydnu; jméno se však neujalo, protože Antiochií bylo příliš mnoho.
Roku 67 př. n. l. přivedl Tarsos pod římskou vládu Pompeius a město se stalo hlavním městem provincie Kilikie, krátce na počest Julia Caesara neslo i jméno Juliopolis. Na pozdějších mincích Tarsu se objevuje Héraklés, kterého podle místní pověsti držel v zajetí bůh Sandón.





