Mince z tarsovské mincovny
Mincovna Tarsos patřila mezi nejvýznamnější ražební centra antické Malé Asie, kde se po tisíciletí razily mince pro perské satrapy, helénistické panovníky i římské císaře. Toto kilíkijské město na jihu dnešního Turecka bylo díky své strategické poloze na křižovatce obchodních cest klíčovým monetárním střediskem východního Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Československá stříbrná pamětní stokoruna z roku 1980 připomíná 100. výročí narození politika Bohumíra Šmerala. Portrét od Jiřího Harcuby doplňuje státní znak ČSSR, díky čemuž...
Československá stříbrná stokoruna z roku 1980 připomíná celostátní spartakiádu. Dynamická kompozice cvičenců kontrastuje se státním znakem ČSSR a vytváří výrazný doklad dobové...
Československá stříbrná pamětní mince v hodnotě 100 Kčs připomíná 125. výročí narození Martina Kukučína. Portrétní stranu doplňuje letopočtová dvojice 1860–1985 a pero, zatímco...
Certifikovaná pamětní mince 100 Kčs z roku 1983 připomíná Sama Chalupku, významnou osobnost slovenského národního obrození. K dispozici více ks scan orientační cena za...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1975 připomíná 100. výročí narození Stanislava Kostky Neumanna. Spojuje výrazný portrét osobnosti s dobovou státní symbolikou...
Stříbrná pamětní mince vydaná k 300. výročí úmrtí Václava Hollara připomíná jednoho z nejvýznamnějších českých umělců, jehož grafická tvorba ovlivnila evropské umění 17....
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1974 připomíná 100. výročí narození Janka Jesenského. Spojuje výrazný portrét osobnosti slovenské kultury se státním znakem a...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1932 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Stříbrná desetikoruna z roku 1928 byla vydána při příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Mince patří mezi významné pamětní oběžné emise první republiky a...
Mincovna Tarsos zahájila svou činnost již v 5. století př. n. l. pod perskou nadvládou, kdy razila stříbrné sikly s aramejskými nápisy pro místní satrapy. Skutečný rozkvět nastal během makedonské expanze, kdy se Tarsos stal jednou z hlavních mincoven Alexandra Velikého pro ražbu jeho proslulých tetradrachem a zlatých staterů. Na alexandrovských ražbách z Tarsu lze nalézt charakteristické kontrolní značky jako pluh, hrozen vína nebo kotvu, které umožňují přesnou identifikaci těchto emisí. Město si udrželo významné postavení i v helénistickém období pod vládou Seleukovců, kdy zde vznikaly umělecky vyspělé tetradrachmy s portréty panovníků.
Geografická poloha Tarsu na pobřeží s přístupem k bohatým nalezištím stříbra v pohoří Taurus předurčovala město k roli monetárního centra. Mincovna zásobovala kvalitními ražbami nejen Kilíkii, ale celou východní Anatólii a Sýrii. V období diadochů zde razili mince postupně Antigonos Monofthalmos, Démétrios Poliorkétés i Seleukos I. Níkátór, přičemž každý vládce vnášel do ikonografie vlastní propagandistické motivy. Tarské ražby se vyznačovaly vysokou uměleckou úrovní ryteckého zpracování, která konkurovala proslulým mincovnám v Athénách či Korintu.
Za římské nadvlády si Tarsos zachoval právo autonomní ražby bronzových mincí až do 3. století n. l., na kterých se objevovaly místní božstva jako Sandán nebo Perseus spolu s císařskými portréty. Město se pyšnilo titulem metropole a neokorie, což se odráželo v bohaté ikonografii provinciálních ražeb. Numismatická hodnota tarsských mincí spočívá v jejich historické kontinuitě dokumentující proměny politické moci v této strategické oblasti, od achajmenovské Persie přes helénismus až po římské impérium.
