Mince z mincovny Ticinum
Mince z ticinské mincovny zachycují produkci významného severoitalského centra z římské a postřímské éry. Ticinum (dnešní Pavia) patřilo k hlavním mincovnám západní říše a později longobardského království.
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Mince z ticinské mincovny představují numismatické památky významného centra v severní Itálii, které hrálo klíčovou roli v měnové politice západořímské říše. Ticinum, dnešní Pavia, získalo status významné mincovny již ve 3. století n. l. a udrželo si jej až do středověku.
Během pozdně římského období patřilo Ticinum k hlavním mincovnám západní části říše spolu s Římem, Aquileiou a Arelate. Strategická poloha na cestě mezi Alpami a Apeninami učinila z města důležitý bod pro distribuci mincí do alpských provincií a transalpinské Galie.
Po pádu západořímské říše pokračovala ticinská mincovna ve funkci pod longobardskou nadvládou. Longobardští králové zde razili vlastní mince, které kombinovaly byzantské vlivy s barbarskými motivy. Tato transformace představuje fascinující příklad kontinuity římských institucí v postřímské Itálii.
Pro sběratele představují ticinské mince jedinečnou příležitost sledovat přechod od antiky ke středověku. Jejich historická hodnota spočívá v dokumentaci měnové kontinuity napříč dramatickými politickými změnami a úlohy, kterou severní Itálie sehrála jako most mezi římským a barbarským světem.
