Mince z trevírské mincovny

Mince z treverské mincovny představují numismatické památky jednoho z nejdůležitějších center západní Evropy. Trevír, "severní Řím", byl rezidencí západořímských císařů ve 4. století a jeho mincovna patřila k nejvýznamnějším v celé říši spolu s Římem, Milánem a Konstantinopolí.

Během vrcholného období římské vlády produkovala treverská mincovna zlaté solidy a stříbrné mince nejvyšší kvality. Město bylo centrem správy pro galské provincie a místní mincovna sloužila měnovým potřebám celé západní části říše. Technická úroveň dosahovala absolutní špičky římského mincovnictví.

Po pádu římské vlády se Trevír stal sídlem církevního kurfiřtství, jednoho z nejmocnějších v svatořímské říši. Treverští arcibiskupové-kurfiřti razili vlastní mince po více než tisíc let a jejich numismatické emise patřily k nejkvalitnějším ve středověké střední Evropě. Církevní motivy se často kombinovaly s politickými symboly.

Pro sběratele představují treverské mince spojení s dvěma epochami evropských dějin - římskou říší a středověkým německým světem. Jejich výjimečná hodnota spočívá v kontinuitě tradice napříč více než tisíci lety a v dokumentaci přechodu od antických k středověkým měnovým systémům.