Mince z mincovny Trevír
Mince z treverské mincovny patří k nejvýznamnějším památkám římské Galie a středověkého Německa. Trevír byl jedním z hlavních center ražby v západní říši a později sídlem mocného církevního kurfiřtství.
Vzácný bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Trevíru mezi lety 310–313, s motivem boha války Marta. Působivá mince pro sběratele, která oslavuje vojenskou sílu a...
Mince z treverské mincovny představují numismatické památky jednoho z nejdůležitějších center západní Evropy. Trevír, "severní Řím", byl rezidencí západořímských císařů ve 4. století a jeho mincovna patřila k nejvýznamnějším v celé říši spolu s Římem, Milánem a Konstantinopolí.
Během vrcholného období římské vlády produkovala treverská mincovna zlaté solidy a stříbrné mince nejvyšší kvality. Město bylo centrem správy pro galské provincie a místní mincovna sloužila měnovým potřebám celé západní části říše. Technická úroveň dosahovala absolutní špičky římského mincovnictví.
Po pádu římské vlády se Trevír stal sídlem církevního kurfiřtství, jednoho z nejmocnějších v svatořímské říši. Treverští arcibiskupové-kurfiřti razili vlastní mince po více než tisíc let a jejich numismatické emise patřily k nejkvalitnějším ve středověké střední Evropě. Církevní motivy se často kombinovaly s politickými symboly.
Pro sběratele představují treverské mince spojení s dvěma epochami evropských dějin - římskou říší a středověkým německým světem. Jejich výjimečná hodnota spočívá v kontinuitě tradice napříč více než tisíci lety a v dokumentaci přechodu od antických k středověkým měnovým systémům.
