Mince z mincovny z Kolína na Rýnem
Mince z mincovny Kolína nad Rýnem patří mezi nejvýznamnější církevní ražby středověké Evropy. Kolínští arcibiskupové jako kurfiřti Svaté říše římské razili od 10. do 18. století kvalitní zlaté a stříbrné mince, které se staly vzorem pro porýnské mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Valeriana I. s bohem Slunce na reversu vyjadřuje naději na nový začátek a božskou přízeň v těžkém období římské krize třetího století.
Ovládací prvky výpisu
Mince z mincovny Kolína nad Rýnem byly produkovány jedním z nejmocnějších církevních knížectví Svaté říše římské. Kolínští arcibiskupové získali mincovní právo již v 10. století a jejich ražby se staly nejdůležitější měnou v Porýní. Kolínský zlatý gulden a albus dominovaly regionálnímu obchodu od Nizozemska po Frankfurt a byly akceptovány v celé západní Evropě.
Na kolínských mincích dominuje arcibiskupský kříž a tři koruny symbolizující Tři krále, jejichž ostatky jsou uloženy v kolínské katedrále. Portréty arcibiskupů-kurfiřtů na tolarech dokumentují vývoj církevní ikonografie od středověku po baroko. Zajímavé jsou ražby s obrazem nedostavěné katedrály, připomínající tento největší gotický chrám severně od Alp.
Kolínská mincovna proslula vysokou kvalitou svých ražeb a přesným obsahem drahého kovu. Kolínská marka se stala váhovou jednotkou pro stříbro v celém Porýní. V období reformace a protireformace razili arcibiskupové propagandistické mince s katolickými symboly a hesly podporujícími jednotu církve.
Po sekularizaci arcibiskupství roku 1803 přešla mincovna pod pruskou správu a později byla uzavřena. Pro sběratele představují kolínské církevní mince vrchol středověkého a raně novověkého mincovního umění. Ražby dokumentují období, kdy církevní knížata byla ekonomickou a politickou silou srovnatelnou se světskými panovníky a jejich mince patřily k nejkvalitnějším v Evropě.
