Mnichovská mincovna (Münze München) patřila mezi nejvýznamnější německé mincovny, zejména v době, kdy bylo Bavorsko samostatným královstvím. Byla sídlem oficiální mincovní produkce bavorských vévodů a králů, a její historie sahá hluboko do středověku. Největší rozkvět však zaznamenala v 18. a 19. století, kdy vydávala vysoce kvalitní mince s propracovanou ikonografií.

Mince z mnichovské mincovny často nesou podobizny panovníků jako byli Maxmilián II., Ludvík I. či Ludvík II., doplněné o nápisy „KOENIG VON BAYERN“ a bavorský erb. Typickými ražbami byly tolary, guldeny, krejcary a později marky, přičemž některé z nich byly raženy i ve zlatě. Mnichovská mincovna si získala pověst pro výjimečnou kvalitu ražby, čistotu kovu a detailní umělecké zpracování.

Po sjednocení Německa v roce 1871 pokračovala mincovna ve výrobě jako součást celoněmeckého systému, s označením mincovního písmena „D“. I tehdy si zachovala vysoký standard a razila například markové nominály během existence Německého císařství i Výmarské republiky.

Mnichovské mince patří dnes k oblíbeným sběratelským artiklům, a to nejen kvůli své estetice, ale i díky historickému významu Bavorska v rámci německých dějin. Jsou vhodné pro sběratele, kteří se zaměřují na německé státy před sjednocením, regionální ražby nebo portrétní mincovnictví 19. století.

Mince z Mnichova jsou svědectvím o kulturní hrdosti a finančním vlivu Bavorska – jedné z nejvýznamnějších zemí Svaté říše římské i novodobého Německa.