Mince z Rakouska
Mince z Rakouska se pojí s dějinami země od habsburské monarchie přes republiku po roce 1918 až k dnešnímu členskému státu EU. Měnové zvraty určily přechody od koruny k šilinku (1925), jeho přerušení v letech 1938–1945 a zavedení eura v roce 2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince z Rakouska odrážejí proměny středoevropské mocnosti, jejíž dějiny byly po staletí spojeny s habsburskou říší. V rámci Rakousko-Uherska se v roce 1892 zavedla koruna, která nahradila zlatý a měla modernizovat peněžní pořádek monarchie. Po rozpadu říše roku 1918 vznikla republika a nový stát se musel vyrovnat s hospodářskými otřesy i ztrátou tradičních trhů.
Po první světové válce se v Rakousku používala rakouská koruna, která byla poznamenána poválečnou inflací. Stabilizaci přinesl až šilink, zavedený zákonem v roce 1924 a vydaný od 1. března 1925 v poměru 1 šilink za 10 000 korun. Šilink se stal symbolem finančního uklidnění meziválečného Rakouska, které zároveň čelilo politickému napětí a hospodářské krizi.
Rok 1938 znamenal zlom: po Anschlussu bylo Rakousko připojeno k nacistickému Německu a šilink byl zrušen ve prospěch říšské marky. Druhá světová válka a následná okupace přinesly další mimořádné poměry, které zasáhly i každodenní peněžní oběh. Šilink byl znovu zaveden 30. listopadu 1945 spojeneckou správou a stal se měnou obnoveného Rakouska v poválečné obnově.
V druhé polovině 20. století se Rakousko postupně hospodářsky upevnilo a v roce 1995 vstoupilo do Evropské unie. Evropská měnová integrace přinesla další přelom: euro se stalo měnou od 1. ledna 1999 v bezhotovostní podobě a bankovky a mince eura vstoupily do oběhu 1. ledna 2002. Rakouský měnový příběh tak uzavírá cesta od monarchie a korunové éry přes šilink až k současné společné evropské měně.
