Mince z římské mincovny
Římské mincovny razily po staletí mince, které odrážely moc, víru i ideologii impéria. Od republikánských denárů po císařské aurey tvoří základ antické numismatiky a fascinující svědectví o dějinách starověkého Říma.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, vládce turbulentní éry po pádu komodovské dynastie, je cenným svědectvím o počátcích severovské dynastie v římských dějinách.
Římský denár z bouřlivého období občanských válek, ražený za diktatury Sully, nese portrét boha Apollóna a výjev jezdce v boji – symbol odvahy a římské ctnosti.
Antoninián Filipa II. z roku 245 n. l. oslavuje císařského prince jako vůdce mládeže – budoucího obránce impéria, držícího zeměkouli a kopí.
Antoninián císaře Filipa I. z roku 248 n. l. oslavuje vojenskou ctnost a dynastickou kontinuitu – s vyobrazením císaře i jeho syna na koních v plné zbroji.
Stříbrný denár mladého císaře Gordiana III. z roku 241 n. l. zachycuje nejen jeho idealizovaný portrét, ale i boha Apollóna, symbol harmonie, umění a světla.
Denár císaře Caracally z roku 214 n. l. vyjadřuje jeho postavení jako zbožštělého vůdce – s vavřínem na hlavě a olivovou ratolestí v ruce jako symbolem moci a míru.
Stříbrný denár císařovny Sabiny, manželky Hadriána, představuje elegantní ukázku římské portrétní ražby z období vrcholného císařství.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Stříbrný denár Marka Aurelia z doby, kdy byl ještě caesarem, představuje raný portrét budoucího „filozofa na trůně“ a je atraktivní sběratelský kousek s působivou patinou.
Stříbrný denár mladého Marka Aurelia jako caesara, ražený v letech 151–152. Atraktivní mince s duhovou patinou a motivem válečného génia, odrážející vojenské i náboženské...
Elegantní stříbrný denár věnovaný císařovně Faustině Starší, ražený po její smrti v roce 150. Krásně zachovaný kus s vysokým reliéfem a duhovou patinou, symbolizující věčnou...
Mincovny starověkého Říma byly nedílnou součástí římské ekonomiky, politiky a státní ideologie. První mince byly raženy ve 3. století př. n. l. v období římské republiky, kdy vznikl legendární denár – stříbrná mince, která se stala páteří římského měnového systému. S nástupem císařství se mincovnictví dále rozvinulo a pokrývalo celé území impéria.
Nejvýznamnější římskou mincovnou byla centrální mincovna v Římě, která zásobovala Itálii a později celou říši. Kromě ní vznikaly další důležité mincovny např. v Lugdunu (Lyon), Antiochii, Alexandrii či Trieru. V dobách císařství fungovala říšská síť mincoven, jež umožňovala efektivní distribuci oběživa i propagandu panovníka.
Na mincích se objevují portréty císařů, božstev, vojenských vítězství i personifikace římských ctností. Nápisy, zkratky a ikonografie tvořily komplexní vizuální jazyk, který upevňoval císařskou autoritu a spojoval různorodé části říše. Mezi nejznámější patří zlatý aureus, stříbrný denár, bronzové sestercii či pozdější antoniniány a follis.
Římské mince jsou dnes zásadním pramenem pro studium antické historie. Nabízejí pohled na politiku, náboženství, módu i mocenské ambice císařů. Sbírání římských mincí patří k nejrozšířenějším oblastem numismatiky, a to jak pro začátečníky, tak pokročilé sběratele. Každá mince ze starého Říma je drobným, ale silným svědectvím slavné civilizace.
