Mince z římské mincovny
Římské mincovny razily po staletí mince, které odrážely moc, víru i ideologii impéria. Od republikánských denárů po císařské aurey tvoří základ antické numismatiky a fascinující svědectví o dějinách starověkého Říma.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala ražený v Římě mezi lety 220–222 n. l. představuje typ s božstvem Libertas, symbolem svobody římských občanů. Tento exemplář o hmotnosti 1,41 g...
Stříbrný denár císaře Commoda představuje fascinující doklad pozdního období Antoninovské dynastie, kdy se římská říše začala měnit z éry stability do éry krize. Mince nese...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra z římské mincovny představuje pozdní etapu klasického římského mincovnictví, kdy si impérium udržovalo vysokou úroveň řemeslného...
Stříbrný antoninián císaře Valeriana I. s bohyní Victorií symbolizuje naději na vítězství a stabilitu během nejisté doby vojenské i politické krize římské říše.
Mince mladého Herenia Etruska s titulem princeps iuventutis a Apollónem na trůnu oslavuje kulturní i politické ideály mládí, harmonie a dynastické kontinuity za vlády císaře...
Vzácně zobrazovaný motiv dvou Pannonií na tomto antoniniánu Traiana Deka připomíná význam římské provincie a její oddanost císaři během vojenských kampaní ve střední Evropě.
Antoninián mladého Filipa II., syna císaře Filipa Araba, nese titul princeps iuventutis a vyzdvihuje jeho roli dědice a vojenského vůdce mládeže v době dynastické naděje impéria.
Reprezentativní antoninián Filipa I. zobrazuje císaře na kurulském křesle s globem a žezlem – silný symbol římské vlády a universální moci v době krize třetího století.
Antoninián císaře Filipa I. připomíná klíčový vztah mezi císařem a armádou prostřednictvím motivu vojenské věrnosti – symbolizovaného prapory a orlem na reversu mince.
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zobrazuje mladého panovníka pod ochranou Jupitera, což symbolizuje božskou podporu a legitimitu vlády v neklidném období římského impéria.
Stříbrný antoninianus mladého císaře Gordiana III. oslavuje vojenskou ctnost a sílu impéria prostřednictvím boha Virtus, zosobnění odvahy a vojenské zdatnosti.
Stříbrný antoninianus císaře Gordiana III. připomíná statečnost a sílu římského vládce prostřednictvím Herkula, vzoru nezdolné odvahy a ochránce impéria.
Mincovny starověkého Říma byly nedílnou součástí římské ekonomiky, politiky a státní ideologie. První mince byly raženy ve 3. století př. n. l. v období římské republiky, kdy vznikl legendární denár – stříbrná mince, která se stala páteří římského měnového systému. S nástupem císařství se mincovnictví dále rozvinulo a pokrývalo celé území impéria.
Nejvýznamnější římskou mincovnou byla centrální mincovna v Římě, která zásobovala Itálii a později celou říši. Kromě ní vznikaly další důležité mincovny např. v Lugdunu (Lyon), Antiochii, Alexandrii či Trieru. V dobách císařství fungovala říšská síť mincoven, jež umožňovala efektivní distribuci oběživa i propagandu panovníka.
Na mincích se objevují portréty císařů, božstev, vojenských vítězství i personifikace římských ctností. Nápisy, zkratky a ikonografie tvořily komplexní vizuální jazyk, který upevňoval císařskou autoritu a spojoval různorodé části říše. Mezi nejznámější patří zlatý aureus, stříbrný denár, bronzové sestercii či pozdější antoniniány a follis.
Římské mince jsou dnes zásadním pramenem pro studium antické historie. Nabízejí pohled na politiku, náboženství, módu i mocenské ambice císařů. Sbírání římských mincí patří k nejrozšířenějším oblastem numismatiky, a to jak pro začátečníky, tak pokročilé sběratele. Každá mince ze starého Říma je drobným, ale silným svědectvím slavné civilizace.
