Mince z tombaku
Mince z tombaku využívají vysokomosaz obsahující 85-90 procent mědi a 10-15 procent zinku, vytvářející charakteristickou červenozlatou barvu napodobující zlato. Od osmanských para přes německé válečné ražby až po moderní kanadské dolary dokumentují snahu o vytvoření ekonomické alternativy drahých kovů. Pro sběratele nabízejí tombakové mince zajímavou kombinaci estetiky a historie.
Německý nouzový peníz (Notgeld) z roku 1923 z provincie Vestfálsko v nominální hodnotě 10 000 marek. Pamětní emise s portrétem barona vom Stein a vestfálským koněm vznikla během...
Mince z tombaku jsou raženy ze speciální slitiny vysokomosazi obsahující převážně měď (85-90%) s menším podílem zinku (10-15%), což vytváří teplou červenozlatou barvu připomínající červené zlato. Název tombak pochází z malajského tembaga nebo tureckého tumbak označujícího měď. Historie tombakových mincí dokumentuje snahu vytvořit vizuálně atraktivní náhradu zlata pro období ekonomických krizí a válečných konfliktů.
Osmanská říše používala tombak extenzivně. Osmanské para a mangiry ze 17.-18. století využívaly tombak pro jeho podobnost zlatu a dobrou odolnost. Egyptské, syrské a balkánské provincie razily tombakové mince s tugrou sultána. Tombakové piastry cirkulovaly v severní Africe jako obchodní měna přijímaná od Maroka po Egypt.
Evropské použití tombaku souviselo s válečnými ekonomikami. Německé válečné feniky z první světové války nahradily bronz tombakem kvůli nedostatku cínu potřebného pro výrobu zbraní. Rakousko-uherské haléře a koruny z tombaku dokumentují kolaps monarchie. Francouzské a belgické nouzové mince používaly podobné slitiny.
Kanada učinila tombak charakteristickým materiálem. Kanadské pěticenty ražené z tombaku v letech 1942-1943 a znovu 1951-1954 nahrazovaly nikl potřebný pro válečný průmysl. Moderní kanadské dolary občas používají tombak pro pamětní emise. Loonie jako jednolibrová mince má tombakový vzhled díky speciálnímu povrstvení.
Technické vlastnosti tombaku jsou specifické. Červenozlatá barva je stabilnější než u běžné mosazi díky vyššímu obsahu mědi. Tvrdost zajišťuje dobrou odolnost proti opotřebení. Nižší obsah zinku redukuje problémy s dezinkifikací. Patina tombaku postupně tmavne do hnědočervených odstínů.
Válečné a nouzové ražby často využívaly tombak. Polské okupační mince z druhé světové války, sovětské válečné kopějky nebo jugoslávské partyzánské ražby dokumentují použití dostupných materiálů. Koncentrační táborové "prémie" z tombaku představují temnou kapitolu numismatiky.
Moderní tombakové slitiny nabízejí varianty. Niklový tombak s přísadou 2-4% niklu zvyšuje tvrdost a odolnost. Hliníkový tombak vytváří světlejší zlatý odstín. Křemíkový tombak nabízí lepší slévatelnost pro složité designy. Povrchové úpravy mohou modifikovat finální vzhled.
Asijské země používají tombak specificky. Thajské satangy, indonéské rupie nebo bangladéšské poisha využívají tombak pro drobné nominály. Čínské pamětní mince kombinují tombak s jinými kovy pro barevné kontrasty. Indické tombakové mince často napodobují tradiční bronzové ražby.
Sběratelský potenciál tombaku roste. Historické tombakové mince z válečných období jsou vyhledávané pro svou raritu. Moderní limitované emise využívají tombak pro jeho estetické kvality. Chybražby a varianty tombakových mincí dosahují překvapivých cen.
Pro současné sběratele představují tombakové mince zajímavou specializaci. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci ekonomických krizí, válečných období a technologických inovací, kdy tombak jako "chudé zlato" umožnil zachovat vizuální důstojnost mincí v dobách, kdy skutečné zlato bylo nedostupné nebo vyhrazené pro strategické účely.
