Mince ze Slovenska
Mince ze Slovenska se vztahují k dějinám země od uherského období přes Československo až po samostatnou Slovenskou republiku vzniklou 1. ledna 1993. Měnové milníky tvoří slovenská koruna (1993–2008) a přijetí eura od 1. ledna 2009.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince ze Slovenska vyprávějí příběh země na pomezí karpatského oblouku, jejíž území bylo v raném středověku součástí Velké Moravy a později po staletí Uherského království. Dlouhá uherská éra formovala správu, města i obchodní vazby a Slovensko sdílelo širší středoevropský prostor, v němž se střídaly politické i hospodářské vlivy. V 19. století se vedle modernizace prohlubovalo i národní uvědomění, které vyústilo do zásadních změn po první světové válce.
Roku 1918 vzniklo Československo a Slovensko se stalo jeho součástí, čímž se začalo podílet na budování společného státu i měnového systému. Druhá světová válka přinesla dramatický zvrat a krátké období samostatnosti let 1939–1945, po němž následovalo obnovení Československa. Po roce 1948 se politické poměry podřídily komunistickému režimu a hospodářství centrálnímu plánování; federalizace od 1. ledna 1969 pak přetvořila stát na českou a slovenskou část, ale měnový celek zůstal společný.
Klíčovým mezníkem se stal rozpad federace a vznik Slovenské republiky 1. ledna 1993. V prvních týdnech nového státu fungovala ještě měnová unie, brzy však došlo k oddělení měny a v únoru 1993 byla zavedena slovenská koruna, která se stala symbolem samostatné státnosti i hospodářské transformace po roce 1989. Emisní a měnovou roli převzala Národná banka Slovenska, jež postupně stabilizovala rámec moderní měnové politiky.
Další velká kapitola přišla s evropskou integrací: Slovensko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie a po splnění podmínek přijalo euro. Bankovky a mince eura vstoupily do oběhu 1. ledna 2009 a slovenská koruna tím uzavřela svou krátkou, ale výraznou epochu let 1993–2008. Dějiny slovenských mincí tak v pozadí nesou proměny státnosti, hranic i institucí, které se ve střední Evropě opakovaně přetvářely.
