Mince Zikmunda III. Vasy
Zikmund III. Vasa vládl Polsko-litevské unii a Švédsku v letech 1587–1632, jeho orty, trojáky a dukáty patří k nejrozšířenějším mincím střední Evropy 17. století. Ražby tohoto panovníka dokumentují zlatý věk Rzeczpospolité a náboženské konflikty doby. Pro sběratele představují dostupné barokní mince s charakteristickým portrétem krále v klobouku.
Výpis produktů
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Ovládací prvky výpisu
Zikmund III. Vasa usedl na polský trůn roku 1587 a od roku 1592 byl současně švédským králem, dokud ho švédští stavové nesesadili roku 1599. Jeho dlouhá vláda až do roku 1632 představuje období největšího územního rozsahu Polsko-litevské unie, ale také počátek jejího postupného úpadku. Mincovní produkce za jeho vlády byla mimořádně rozsáhlá a ovlivnila měnový oběh celé střední Evropy.
Polské a litevské mincovny v Krakově, Bydhošti, Rize a Vilně produkovaly zlaté dukáty, stříbrné orty, šestáky, trojáky a groše s jednotnou ikonografií. Portrét krále v typickém polském klobouku nebo španělském klobouku s pérem se stal ikonickým zobrazením polského panovníka. Revers zobrazuje polského orla a litevského jezdce Pahonia ve čtvrceném štítu s erbem Vasů.
Významné jsou korunní orty ražené ve velkém množství, které se staly mezinárodním platidlem od Baltu po Balkán. Kvalita ražeb postupně klesala kvůli válečným výdajům, což vedlo k inflaci a měnovým reformám. Trojáky a šestáky z pozdního období vlády obsahovaly stále méně stříbra, což vyvolávalo nespokojenost měšťanstva.
Pro současné numismatiky jsou mince Zikmunda III. cenné jako doklad polsko-litevské mocenské expanze i počínajících hospodářských problémů. Historická hodnota spočívá ve svědectví o době, kdy Rzeczpospolita kontrolovala území od Baltu po Černé moře, ale současně čelila rostoucím vnitřním konfliktům a vnějším hrozbám.
