Mince Zikmunda III. Vasy
Mince Zikmunda III. Vasy připomínají polského krále a litevského velkoknížete (1566–1632), jenž vládl v letech 1587–1632 a na čas byl i švédským králem (1592–1599). Jeho doba přinesla dynastické spory, války na Baltu i zásahy do ruských nepokojů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Ovládací prvky výpisu
Zikmund III. Vasa (1566–1632) byl synem švédského krále Jana III. a Kateřiny Jagellonské, takže spojoval švédskou dynastii s jagellonským dědictvím střední Evropy. Roku 1587 byl zvolen polským králem a stal se také litevským velkoknížetem, čímž stanul v čele Polsko-litevského soustátí. Jeho vláda byla od počátku poznamenána spory o rozsah královské moci v systému, kde rozhodující slovo často držela šlechta a sejmová politika.
Po smrti otce získal roku 1592 také švédskou korunu, avšak odlišné náboženské a politické poměry vedly k rychlému konfliktu. Zikmund, pevně spjatý s katolickým prostředím, narazil ve Švédsku na odpor, který využil jeho strýc Karel. V důsledku občanského střetu byl Zikmund roku 1599 ve Švédsku sesazen, čímž se otevřela dlouhá linie válek mezi Vasy v Polsku a ve Švédsku o vliv v baltském prostoru.
Výraznou kapitolou jeho panování byly také zásahy do ruské „doby zmatků“ na počátku 17. století. Polsko-litevské vojsko se zapojilo do bojů o moc v Moskvě a Zikmund usiloval o dynastické řešení, v němž měl hrát roli jeho syn Vladislav. Ambice na východě však vyústily ve vleklé konflikty, které přinesly střídání úspěchů a vyčerpání, a zároveň prohloubily nedůvěru mezi mocnostmi regionu.
Na jihovýchodě musel soustátí čelit také tlaku Osmanské říše a Krymského chanátu, zatímco uvnitř se vyostřovaly spory o směřování státu a o náboženské poměry. Zikmund III. bývá spojován s posilováním královské reprezentace a s přesunem dvora do Varšavy, která se postupně ustálila jako hlavní politické centrum. Zemřel roku 1632 a jeho vláda zanechala obraz panovníka, jenž spojil dynastické ambice s érou velkých válek, které výrazně formovaly severovýchodní Evropu.
