Mince Zikmunda Lucemburského
Mince Zikmunda Lucemburského připomínají panovníka (1368–1437), který byl uherským králem, později římským králem a císařem a od roku 1419 také českým králem. Jeho život určil koncil v Kostnici, husitská revoluce i snaha udržet jednotu říše v době velkých krizí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát Zikmunda Lucemburského z kremnické mincovny představuje vrchol uherské gotické mincovní tvorby. S motivem sv. Ladislava Uherského symbolizuje spojení rytířských...
Ovládací prvky výpisu
Zikmund Lucemburský (1368–1437) byl mladší syn císaře Karla IV. a Alžběty Pomořanské a už od mládí směřoval k velké evropské politice. Roku 1387 se díky sňatku s Marií stal uherským králem a opřel se o mocenské zázemí v Podunají. Jeho první desetiletí provázely vnitřní zápasy v Uhrách a také porážka křižáckého vojska u Nikopole roku 1396, která ukázala sílu Osmanů.
Po smrti bratra Václava IV. získal Zikmund roku 1419 českou korunu, ale právě české země se pro něj staly největší zkouškou. Ještě předtím svolal koncil do Kostnice (1414–1418), aby ukončil západní schizma, a v evropské politice vystupoval jako prostředník i rozhodčí. Kostnice však zároveň přinesla popravu Jana Husa roku 1415, která zásadně vyhrotila poměry v Čechách a proměnila náboženský spor v politickou revoluci.
Husitské války znamenaly dlouhé období, kdy Zikmund nedokázal české království fakticky ovládnout a jeho autorita byla v zemi zpochybňována. Současně se v říši prosadil jako římský král (1411) a postupně posiloval své postavení vůči knížatům i městům. Roku 1433 byl v Římě korunován císařem, čímž završil lucemburskou dynastickou ambici, ale musel řešit i následky vleklých konfliktů ve střední Evropě.
Ke konci života se Zikmund snažil uzavřít českou otázku dohodou, která by umožnila návrat panovnické moci a zároveň zachovala náboženský kompromis. Roku 1436 byly v Jihlavě přijaty kompaktáta a Zikmund byl v Čechách uznán, i když napětí zcela nezmizelo. Zemřel 9. prosince 1437 ve Znojmě a s ním po meči vymřeli Lucemburkové. Jeho vláda zůstává obrazem panovníka, který spojil uherský prostor, říši i české země v jedné dramatické epoše.
