Mince z micnovny Strasbourg
Mince z mincovny Štrasburk patří k významným numismatickým památkám francouzských i německých dějin. Toto alsaské město ražilo mince již ve středověku jako svobodné říšské město a po připojení k Francii roku 1681 se stalo důležitým centrem královského mincovnictví. Štrasburské ražby nesou charakteristickou značku písmene BB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi typické emise otonského mincovnictví a...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saském Goslaru. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a je...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda III. byl ražen roku 1637 ve vídeňské mincovně na počátku jeho vlády. Tento drobný nominál navazoval na mincovní systém zavedený za jeho...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen roku 1632 ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie představuje typickou ražbu východních provincií římské říše poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu...
Mince z mincovny Štrasburk reprezentují bohatou numismatickou tradici alsaského regionu na pomezí germánského a románského světa. Historie ražby mincí v tomto městě sahá až do raného středověku, kdy zde vznikaly mince merovejských a karolinských panovníků. Strategická poloha na Rýně předurčila Štrasburk k významnému postavení v evropském obchodu i mincovnictví.
Ve středověku se Štrasburk stal svobodným říšským městem s právem ražby vlastních mincí. Městské groše, feniky a haléře nesly charakteristickou heraldiku s liliemi a patřily k uznávaným platidlům v celém porýnském regionu. Biskupská mincovna existovala paralelně s městskou a obě instituce soupeřily o vliv nad místním peněžním oběhem.
Zásadní zlom přineslo připojení Štrasburku k Francii roku 1681 za vlády Ludvíka XIV. Město se stalo sídlem královské mincovny, která přijala značku BB. Tato značka se objevuje na francouzských mincích až do 19. století. Štrasburská mincovna razila celou škálu nominálů od měděných denárů přes stříbrné écus až po zlaté louisdory.
Revoluční a napoleonské období přineslo štrasburské mincovně nebývalý rozkvět. Blízkost německých zemí z ní činila strategicky důležitý podnik pro zásobování armád hotovostí. Za Napoleona Bonaparta zde vznikaly mince nesoucí císařův portrét, které se dodnes těší velké sběratelské oblibě. Mincovna fungovala až do roku 1870.
Po prusko-francouzské válce připadl Štrasburk Německému císařství a mincovna ukončila činnost. Pro sběratele představují štrasburské ražby fascinující průřez dějinami města, které několikrát změnilo státní příslušnost. Zvláště ceněny jsou středověké městské mince, královské ražby Ludvíka XIV. a napoleonské emise se značkou BB.
