Centimes
Centimes jsou drobná zlomková jednotka užívaná ve frankofonních zemích, nejčastěji jako 1/100 franku. Název vychází z latinského „centesimus“ (stý) a ve Francii se prosadil s desetinnou měnou od konce 18. století. Dlouho tvořil základ běžných plateb.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi typické emise otonského mincovnictví a...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saském Goslaru. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a je...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda III. byl ražen roku 1637 ve vídeňské mincovně na počátku jeho vlády. Tento drobný nominál navazoval na mincovní systém zavedený za jeho...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen roku 1632 ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie představuje typickou ražbu východních provincií římské říše poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu...
Centimes označují zlomkovou peněžní jednotku, která vyjadřuje jednu setinu hlavní měny a v evropské tradici se pevně pojí především s frankem. Slovo vychází z latinského centesimus („stý“) a do moderního peněžního jazyka vstoupilo s rozšířením desetinného účetnictví. Právě jednoduché dělení na setiny usnadnilo cenotvorbu, výplaty i vedení veřejných účtů.
Ve Francii se centime prosadil v době, kdy revoluční stát zavedl nový desetinný systém: jeden frank byl vymezen jako 10 décimů a 100 centimů. Tím se navázalo na snahu odstranit starší, méně přehledné zlomky a převody, které komplikovaly obchod i správu. Centime se stal přirozeným „nejmenším jazykem“ peněz, v němž se vyjadřovaly drobné rozdíly cen a běžné vracení.
Název se následně rozšířil i mimo Francii do dalších frankofonních prostředí, kde plnil stejnou roli setinové jednotky. V různých státech byl centime vázán na domácí měnové názvy, ale společným znakem zůstával desetinný princip a srozumitelnost pro každodenní placení. V numismatické i hospodářské historii tak centime představuje spíše dějiny praktického počítání než jediné konkrétní mince.
Po zavedení eura ve Francii a Belgii přestaly být centimy součástí franku, přesto se slovo v některých francouzsky mluvících kontextech dál používá jako běžné pojmenování pro eurocent. Ukazuje to, jak se jazyk peněz drží tradice i po změně měnové jednotky. Centimes tak připomínají dlouhou evropskou cestu k desetinnému řádu, který se stal základem moderního drobného oběhu.
