Mosazné mince
Mosazné mince využívají slitinu mědi se zinkem vytvářející charakteristickou zlatožlutou barvu, používanou od antiky pro svou podobnost zlatu a dobré mechanické vlastnosti. Od římských sestertiů přes byzantské follisy až po moderní eurocenty dokumentují snahu o vytvoření atraktivního a odolného oběživa. Pro sběratele nabízejí mosazné mince vizuálně přitažlivé ražby s dlouhou historickou tradicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mosazné mince vznikají ze slitiny mědi se zinkem v různých poměrech, vytvářejíce škálu odstínů od světle žluté po červenozlatou barvu připomínající zlato. Ačkoli metalurgicky čistá mosaz byla objevena až ve středověku, antické civilizace vyráběly podobné slitiny přidáním rud obsahujících zinek. Historie mosazných mincí dokumentuje snahu vytvořit ekonomickou alternativu zlata s estetickou přitažlivostí a praktickou odolností.
Antické "mosazné" mince využívaly aurichalcum nebo orichalcum. Římské sestertie a dupondii za Augusta obsahovaly slitinu mědi se zinkem vytvářející zlatavý vzhled odlišující je od měděných assů. Byzantské follisy pokračovaly v tradici zlatavých bronzů. Čínské mosazné mince dynastií Ming a Qing nahradily čistou měď pro lepší odolnost a vzhled.
Středověká Evropa znovu objevila mosaz prostřednictvím arabských metalurgů. Dinantské mosazné výrobky z Belgie proslavily tento materiál, mincovní použití však bylo omezené. Norimberské žetony z mosazi sloužily k počítání na abaku. Renesanční medaile využívaly mosaz pro její snadnou opracovatelnost a zlatý vzhled.
Novověk přinesl masové využití mosazi v mincovnictví. Britské třípence z niklové mosazi, francouzské franky z hliníkové mosazi nebo německé feniky dokumentují rozšíření. Tombak jako vysokomosaz s 85 procenty mědi napodoboval červené zlato. Koloniální mosazné mince cirkulovaly v Africe a Asii jako levná alternativa evropských nominálů.
Technické vlastnosti mosazi ovlivňují mincovní použití. Poměr mědi a zinku určuje barvu – 60/40 dává červenozlatou, 70/30 žlutou, 85/15 načervenalou. Přísady niklu, hliníku nebo cínu modifikují vlastnosti. Dezinkifikace ve vlhkém prostředí může degradovat slitinu. Tvrdost mosazi zajišťuje dobrou odolnost proti opotřebení.
Moderní mosazné slitiny nabízejí široké možnosti. Severské zlato (89% Cu, 5% Al, 5% Zn, 1% Sn) používané pro eurocenty vytváří stabilní zlatou barvu. Niklová mosaz odolává korozi lépe než čistá mosaz. Manganova mosaz nabízí jedinečný růžovozlatý odstín. Bimetalické konstrukce kombinují mosaz s jinými kovy pro bezpečnostní prvky.
Národní varianty dokumentují kulturní preference. Japonské pětijeny z mosazi s otvorem uprostřed, indické rupie s lvem z Ašókova sloupu, brazilské centavos s národními hrdiny nebo čínské jiao představují regionální interpretace. Africké mosazné mince často napodobují tradiční formy platidel.
Euro využívá mosaz extenzivně. Deseticentové, dvaceticentové a padesáticentové mince ze severského zlata, jednoeurové a dvoueurové s mosazným komponentem demonstrují důvěru v tento materiál. Zlatavá barva psychologicky zvyšuje vnímanou hodnotu oproti měděným nebo ocelovým mincím.
Pro současné sběratele představují mosazné mince atraktivní oblast díky vizuálnímu dojmu. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci technologického vývoje od náhodných slitin antiky přes středověké experimenty až po přesně kontrolované moderní slitiny, přičemž zlatavá barva mosazi vždy symbolizovala aspiraci na vyšší hodnotu, než jakou představoval základní kov.




