Mosazné mince
Mosazné mince využívají slitinu mědi se zinkem vytvářející charakteristickou zlatožlutou barvu, používanou od antiky pro svou podobnost zlatu a dobré mechanické vlastnosti. Od římských sestertiů přes byzantské follisy až po moderní eurocenty dokumentují snahu o vytvoření atraktivního a odolného oběživa. Pro sběratele nabízejí mosazné mince vizuálně přitažlivé ražby s dlouhou historickou tradicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mosazné mince vznikají ze slitiny mědi se zinkem v různých poměrech, vytvářejíce škálu odstínů od světle žluté po červenozlatou barvu připomínající zlato. Ačkoli metalurgicky čistá mosaz byla objevena až ve středověku, antické civilizace vyráběly podobné slitiny přidáním rud obsahujících zinek. Historie mosazných mincí dokumentuje snahu vytvořit ekonomickou alternativu zlata s estetickou přitažlivostí a praktickou odolností.
Antické "mosazné" mince využívaly aurichalcum nebo orichalcum. Římské sestertie a dupondii za Augusta obsahovaly slitinu mědi se zinkem vytvářející zlatavý vzhled odlišující je od měděných assů. Byzantské follisy pokračovaly v tradici zlatavých bronzů. Čínské mosazné mince dynastií Ming a Qing nahradily čistou měď pro lepší odolnost a vzhled.
Středověká Evropa znovu objevila mosaz prostřednictvím arabských metalurgů. Dinantské mosazné výrobky z Belgie proslavily tento materiál, mincovní použití však bylo omezené. Norimberské žetony z mosazi sloužily k počítání na abaku. Renesanční medaile využívaly mosaz pro její snadnou opracovatelnost a zlatý vzhled.
Novověk přinesl masové využití mosazi v mincovnictví. Britské třípence z niklové mosazi, francouzské franky z hliníkové mosazi nebo německé feniky dokumentují rozšíření. Tombak jako vysokomosaz s 85 procenty mědi napodoboval červené zlato. Koloniální mosazné mince cirkulovaly v Africe a Asii jako levná alternativa evropských nominálů.
Technické vlastnosti mosazi ovlivňují mincovní použití. Poměr mědi a zinku určuje barvu – 60/40 dává červenozlatou, 70/30 žlutou, 85/15 načervenalou. Přísady niklu, hliníku nebo cínu modifikují vlastnosti. Dezinkifikace ve vlhkém prostředí může degradovat slitinu. Tvrdost mosazi zajišťuje dobrou odolnost proti opotřebení.
Moderní mosazné slitiny nabízejí široké možnosti. Severské zlato (89% Cu, 5% Al, 5% Zn, 1% Sn) používané pro eurocenty vytváří stabilní zlatou barvu. Niklová mosaz odolává korozi lépe než čistá mosaz. Manganova mosaz nabízí jedinečný růžovozlatý odstín. Bimetalické konstrukce kombinují mosaz s jinými kovy pro bezpečnostní prvky.
Národní varianty dokumentují kulturní preference. Japonské pětijeny z mosazi s otvorem uprostřed, indické rupie s lvem z Ašókova sloupu, brazilské centavos s národními hrdiny nebo čínské jiao představují regionální interpretace. Africké mosazné mince často napodobují tradiční formy platidel.
Euro využívá mosaz extenzivně. Deseticentové, dvaceticentové a padesáticentové mince ze severského zlata, jednoeurové a dvoueurové s mosazným komponentem demonstrují důvěru v tento materiál. Zlatavá barva psychologicky zvyšuje vnímanou hodnotu oproti měděným nebo ocelovým mincím.
Pro současné sběratele představují mosazné mince atraktivní oblast díky vizuálnímu dojmu. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci technologického vývoje od náhodných slitin antiky přes středověké experimenty až po přesně kontrolované moderní slitiny, přičemž zlatavá barva mosazi vždy symbolizovala aspiraci na vyšší hodnotu, než jakou představoval základní kov.
