Mosazné mince
Mosazné mince využívají slitinu mědi se zinkem vytvářející charakteristickou zlatožlutou barvu, používanou od antiky pro svou podobnost zlatu a dobré mechanické vlastnosti. Od římských sestertiů přes byzantské follisy až po moderní eurocenty dokumentují snahu o vytvoření atraktivního a odolného oběživa. Pro sběratele nabízejí mosazné mince vizuálně přitažlivé ražby s dlouhou historickou tradicí.
Výpis produktů

Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...

Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského, ražený bez datace v hallské mincovně, patří k mimořádně vzácným a sběratelsky ceněným emisím pozdní renesance. Na líci je zobrazen...

Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v mincovně Ensisheim koncem 16. století, patří k význačným ražbám habsburského období. Vyniká detailním zpracováním portrétu...

Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v Hallu kolem roku 1580. Vynikající ukázka habsburského mincovnictví s portrétem arcivévody v brnění a bohatě členěným rodovým...

Výroční sada oběžných mincí České republiky z roku 2019 v kvalitě proof byla vydána k 100. výročí československé koruny. Obsahuje šest pamětních dvacetikorun s portréty...

Reprezentativní sada oběžných mincí České republiky z roku 2012 v provedení proof představuje vrchol české mincovní kvality. Součástí je i stříbrná pamětní medaile s motivem...

Sběratelská sada oběžných mincí České republiky z roku 2009 v kvalitě proof představuje elegantní spojení národní měny a symbolu české státnosti. Luxusní provedení od České...

Stříbrná mince o nominální hodnotě 15 krejcarů z roku 1664 pochází z vlády Zikmunda Františka Tyrolského, posledního panovníka tyrolské větve Habsburků. Byla ražena v...

Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...

Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...

Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...

Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Mosazné mince vznikají ze slitiny mědi se zinkem v různých poměrech, vytvářejíce škálu odstínů od světle žluté po červenozlatou barvu připomínající zlato. Ačkoli metalurgicky čistá mosaz byla objevena až ve středověku, antické civilizace vyráběly podobné slitiny přidáním rud obsahujících zinek. Historie mosazných mincí dokumentuje snahu vytvořit ekonomickou alternativu zlata s estetickou přitažlivostí a praktickou odolností.
Antické "mosazné" mince využívaly aurichalcum nebo orichalcum. Římské sestertie a dupondii za Augusta obsahovaly slitinu mědi se zinkem vytvářející zlatavý vzhled odlišující je od měděných assů. Byzantské follisy pokračovaly v tradici zlatavých bronzů. Čínské mosazné mince dynastií Ming a Qing nahradily čistou měď pro lepší odolnost a vzhled.
Středověká Evropa znovu objevila mosaz prostřednictvím arabských metalurgů. Dinantské mosazné výrobky z Belgie proslavily tento materiál, mincovní použití však bylo omezené. Norimberské žetony z mosazi sloužily k počítání na abaku. Renesanční medaile využívaly mosaz pro její snadnou opracovatelnost a zlatý vzhled.
Novověk přinesl masové využití mosazi v mincovnictví. Britské třípence z niklové mosazi, francouzské franky z hliníkové mosazi nebo německé feniky dokumentují rozšíření. Tombak jako vysokomosaz s 85 procenty mědi napodoboval červené zlato. Koloniální mosazné mince cirkulovaly v Africe a Asii jako levná alternativa evropských nominálů.
Technické vlastnosti mosazi ovlivňují mincovní použití. Poměr mědi a zinku určuje barvu – 60/40 dává červenozlatou, 70/30 žlutou, 85/15 načervenalou. Přísady niklu, hliníku nebo cínu modifikují vlastnosti. Dezinkifikace ve vlhkém prostředí může degradovat slitinu. Tvrdost mosazi zajišťuje dobrou odolnost proti opotřebení.
Moderní mosazné slitiny nabízejí široké možnosti. Severské zlato (89% Cu, 5% Al, 5% Zn, 1% Sn) používané pro eurocenty vytváří stabilní zlatou barvu. Niklová mosaz odolává korozi lépe než čistá mosaz. Manganova mosaz nabízí jedinečný růžovozlatý odstín. Bimetalické konstrukce kombinují mosaz s jinými kovy pro bezpečnostní prvky.
Národní varianty dokumentují kulturní preference. Japonské pětijeny z mosazi s otvorem uprostřed, indické rupie s lvem z Ašókova sloupu, brazilské centavos s národními hrdiny nebo čínské jiao představují regionální interpretace. Africké mosazné mince často napodobují tradiční formy platidel.
Euro využívá mosaz extenzivně. Deseticentové, dvaceticentové a padesáticentové mince ze severského zlata, jednoeurové a dvoueurové s mosazným komponentem demonstrují důvěru v tento materiál. Zlatavá barva psychologicky zvyšuje vnímanou hodnotu oproti měděným nebo ocelovým mincím.
Pro současné sběratele představují mosazné mince atraktivní oblast díky vizuálnímu dojmu. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci technologického vývoje od náhodných slitin antiky přes středověké experimenty až po přesně kontrolované moderní slitiny, přičemž zlatavá barva mosazi vždy symbolizovala aspiraci na vyšší hodnotu, než jakou představoval základní kov.