Ngultrum
Ngultrum je národní měnou Bhútánského království od roku 1974, udržující paritu s indickou rupií, která také cirkuluje jako zákonné platidlo. Mince s buddhistickými symboly a portréty králů dokumentují jedinečnou filozofii hrubého národního štěstí. Pro sběratele nabízí ngultrum fascinující pohled na himalájské království, které měří prosperitu štěstím místo HDP.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Ngultrum zavedlo Bhútánské království roku 1974 jako národní měnu, ačkoli indická rupie zůstává zákonným platidlem a obě měny jsou v paritě 1:1. Název pochází z dzongkha slova označ ujícího stříbro, přičemž ngultrum se dělí na 100 chetrum. Historie ngultrumu dokumentuje snahu posledního himalájského království o zachování suverenity při ekonomické závislosti na Indii.
Před ngultrum používal Bhútán různé platební prostředky. Tibetské mince a indické rupie cirkulovaly vedle tradičního barterového systému. První bhútánské mince razil král Ugyen Wangchuck počátkem 20. století v primitivních podmínkách. Hammered coins ze stříbra a mědi s buddhistickými symboly představují numismatické rarity.
První série ngultrumu zobrazuje národní symboly. Mince 5, 10, 20, 25 chetrum a 1 ngultrum nesou motivy osmi šťastných symbolů buddhismu – nekonečný uzel, lotosový květ, dva zlaté kapři, slunečník, koncha, dharmačakra, vítězný prapor a váza pokladů. Portrét čtvrtého krále Jigme Singye Wangchucka zdůrazňuje monarchickou tradici.
Filozofie Hrubého národního štěstí ovlivňuje měnovou politiku. GNH místo GDP jako měřítko prosperity znamená, že Bhútán nesleduje primárně ekonomický růst. Ngultrum symbolizuje tuto jedinečnou filozofii – stabilita a udržitelnost převažují nad ziskem. Královská měnová autorita řídí emise podle buddhistických principů.
Technické provedení kombinuje tradici s moderností. Mince ražené v Indii podle bhútánských návrhů používají moderní slitiny odolné himalájskému klimatu. Bankovky tištěné v evropských tiskárnách obsahují složité buddhistické motivy a dzongkha kaligrafii. Ochranné prvky zahrnují vodoznaky s drakem.
Buddhistická ikonografie dominuje motivům. Druk, hromový drak, symbol země, objevuje se na většině nominálů. Dzongové pevnosti, kláštery jako Tygří hnízdo, nebo osmý šťastný symbol představují kulturní dědictví. Portréty králů v tradičním gho dokumentují dynastii Wangchuck.
Dvojí měnový systém vytváří unikátní situaci. Indická rupie volně cirkuluje kromě vysokých nominálů (500 a 2000 rupií zakázány). Ngultrum není konvertibilní mimo Bhútán a Indii. Turisté musí měnit valuty přes oficiální kanály. Černý trh prakticky neexistuje díky paritě.
Pamětní mince dokumentují kulturní hodnoty. Stříbrné a zlaté emise k korunovacím, královským svatbám nebo buddhistickým výročím zobrazují mandalay, tháňky nebo meditující Buddhy. Série ohrožených druhů – takin, černokrký jeřáb nebo sněžný leopard – zdůrazňuje ekologické priority.
Modernizace versus tradice ovlivňuje měnu. Digitalizace plateb postupuje pomalu v zemi, která až do 1999 zakázala televizi. Mobilní bankovnictví roste, ale vesnické oblasti preferují hotovost. Kryptoměny jsou zakázány jako neslučitelné s buddhistickými principy.
Pro současné sběratele představuje ngultrum okno do jedinečné kultury. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci posledního himalájského království, které úspěšně balancuje mezi tradicí a modernitou, měříc úspěch štěstím obyvatel místo ekonomických ukazatelů, přičemž ngultrum symbolizuje tuto jedinečnou cestu.
