Nummi

Nummus označuje bronzovou minci pozdního římského císařství, která vznikla v rámci měnové reformy císaře Diocletiana na přelomu 3. a 4. století. Tato reforma reagovala na hlubokou krizi římského mincovnictví, kdy postupná devalvace proměnila kdysi hodnotné stříbrné denáry v bezcenné bronzové plíšky. Nummus měl obnovit důvěru v říšskou měnu.

Diocletianova reforma zavedla hierarchický systém nominálů od zlatého aurea přes stříbrný argenteus až po bronzové nummi různých velikostí. Největší bronzová mince, zvaná follis nebo nummus, vážila přibližně deset gramů a obsahovala příměs stříbra. Na averzu nesla císařův portrét, reverzy zobrazovaly Génia římského lidu, Jupitera či vojenské motivy. Ražba probíhala v mincovnách po celé říši.

Za Konstantina Velikého prošel nummus další proměnou. Velikost i váha mincí postupně klesaly, zatímco počet mincoven rostl. Konstantinovské nummi nesou křesťanské symboly jako christogram nebo labarum vedle tradičních římských motivů. Toto období přineslo jedny z nejpočetnějších emisí v dějinách římského mincovnictví.

Během 4. století se nummus dále zmenšoval, až se z původního follis stal drobný bronzový peníz o váze pouhého gramu. Moderní numismatika rozlišuje tyto pozdní ražby podle průměru na kategorie AE1 až AE4. Nejmenší nummi z konce 4. a počátku 5. století patří k nejdrobnějším římským mincím vůbec.

Pro sběratele představuje nummus ideální vstup do světa římské numismatiky. Díky masové produkci jsou tyto mince relativně dostupné, přitom nabízejí bohatou ikonografii a dokumentují klíčové období přechodu od antiky ke středověku. Zvláště oblíbené jsou ražby s křesťanskými symboly z doby Konstantina Velikého a jeho synů.