Nummi
Nummi jsou označení pro pozdně římské drobné mince, v odborné literatuře často spojované s bronzovým oběživem 4. století. Latinské nummus původně znamenalo prostě „mince“ či „peníze“, ale v numismatice se používá pro konkrétní skupiny ražeb po reformách pozdní říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Bronzový as císaře Traiana (98–117 n. l.), ražený v Římě pro oběh v provincii Sýrie (Antiochie). Emise dokládá rozsah římské měnové politiky a význam východních provincií v...
Bronzová mince AE22 z Antiochie v Sýrii, ražená za vlády Augusta (27 př. n. l.–14 n. l.), představuje rané období římského císařství na východě impéria. Emise dokládá význam...
Drobnější billonový nummus Konstantina I. Velikého z let 307–337 n. l. pochází z období zásadní proměny římské říše. Emise spadá do éry upevnění konstantinovské dynastie a...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Velká bronzová mince císaře Juliana II. patří k nejvýraznějším ražbám pozdně římského období. Typ s motivem býka a hvězd vznikl v závěru existence jednotné římské říše a odráží...
Ovládací prvky výpisu
Nummi vycházejí z latinského slova nummus, které v římském světě znamenalo obecně „mince“ nebo „peníze“. Právě tato obecnost je pro pojem typická: v antických textech nemusí vždy označovat jeden přesně vymezený nominál, ale spíše oběživo jako celek. V moderní numismatice se však nummus ustálil jako praktické označení pro drobné pozdně římské mince, zejména bronzové ražby období 4. století.
Souvislost se zřetelně projevuje po reformách na přelomu 3. a 4. století, kdy římský stát hledal způsob, jak stabilně zásobovat trh drobnými penězi. V oběhu se objevují větší bronzové kusy, někdy s tenkou stříbrnou povrchovou vrstvou, které měly působit důvěryhodněji a být snadno rozpoznatelné. V literatuře se pro ně často používá právě termín nummus, i když dobové názvosloví mohlo být pestřejší a ne vždy jednoznačné.
Během 4. století se velikost i hmotnost těchto mincí postupně měnila a vznikla široká škála drobných ražeb. Proto se v katalogové praxi setkáte i s členěním podle velikostních tříd (AE1–AE4), které pomáhá popsat proměny pozdně římského bronzu bez nutnosti spoléhat na „pevnou“ nominální hodnotu. Nummi se tak stávají spíše rámcem pro pochopení vývoje oběživa než jedinou přesně definovanou mincí.
Pojem je důležitý i pro širší dějiny Evropy: pozdně římské nummi doprovázely dobu přesunů moci, proměn správy a postupné christianizace říše, což se odráželo i v obrazech a nápisech na mincích. V numismatickém kontextu proto nummi připomínají, jak se římská ekonomika snažila udržet každodenní platební styk i v období častých reforem. Zároveň ukazují, jak se z původně obecného slova stal odborný termín, který pomáhá popsat jednu z nejdynamičtějších etap dějin antického peněžnictví.
