Pařížské tolary
Označení „pařížské tolary“ je třeba chápat spíše jako praktickou katalogovou kategorii pro větší stříbrné mince spojované s Paříží než jako ustálený historický název. Ve francouzském prostředí se pro tyto ražby častěji používají jiná dobová označení, přesto mohou být pro studium mincovní produkce Paříže užitečným okruhem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Výrazný brunšvicko-wolfenbüttelský tolar Jindřicha Julia z roku 1613 zaujme postavou divého muže s vyvráceným stromem a bohatě členěným erbem na rubu. Reprezentativní raně...
Tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1621 pochází z mincovny Ensisheim. Reprezentativní portrét panovníka a bohatě členěný korunovaný erb připomínají mocenskou symboliku...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
V numismatice je pojem tolar spojen především s velkými stříbrnými mincemi novověku, nikoli se středověkým mincovnictvím. U francouzských ražeb je proto vhodné postupovat opatrně, protože domácí názvosloví se od středoevropského prostředí často liší a stejné mince mohou být v literatuře označovány různě.
Paříž patřila v dějinách Francie k významným místům mincovní výroby, ale nebyla jediným centrem a její postavení se v různých obdobích proměňovalo. Kategorie spojená s Paříží tak dává smysl hlavně jako způsob, jak soustředit ražby připisované této mincovně a sledovat jejich styl, technické provedení i správní souvislosti.
U větších stříbrných mincí ražených v Paříži bývá historicky zajímavé srovnání portrétního pojetí, znakových motivů a kvality zpracování s produkcí dalších francouzských mincoven. Tyto rozdíly mohou odrážet nejen vývoj mincovní techniky, ale i proměny panovnické reprezentace a dobových měnových zvyklostí.
Při určování a popisu těchto mincí je proto vhodné vycházet z konkrétního typu, období a odborné literatury, nikoli pouze z obecného názvu kategorie. Označení „pařížské tolary“ zde může sloužit jako orientační sběratelský termín, historicky přesnější je však vždy posuzovat jednotlivé mince v rámci francouzského mincovního systému své doby.
